RÁMOVÉ ANTÉNY

pro začátečníky

Rámová anténa, správněji magnetická anténa ( viz obrázek 1),  je tvořena cívkou navinutou na elektricky a magneticky nevodivém rámu provedenou ve tvaru čtverce nebo kružnice (u dřívějších přijímačů býval tento rám maskován jako obraz). Pokud je tato cívka umístěná do elektromagnetického pole tak, aby její osa byla rovnoběžná s osou magnetické složky indukuje se v cívce elektrický proud, který je přiveden do přijímače. Citlivost (zisk) rámové antény lze zvětšit zvětšením plochy kterou cívka v prostoru zaujímá (zvětšením obvodu). Dále lze citlivost zvýšit kondenzátorem, kterým cívku vyladíme do rezonance s kmitočtem přijímaného záření. Anténa pak nebude širokopásmová. Tyto typy antén jsou vhodné pro příjem nižších kmitočtů (VDV, DV, SV), kde je jejich největší výhodou především malý rozměr. Oba typy mají velmi ostré minimum příjmu - pokud osa cívky směřuje přímo na vysílač, je indukované napětí téměř nulové.

Obrázek 1 – tvary rámových antén.

Směrový vyzařovací diagram je tedy stejný jako u feritové antény. Maximální vyzařování je v rovině rámu, viz obrázek 2.

Obrázek 2 – vyzařovací charakteristika rámové antény

Smyčková anténa je podobná rámové, avšak je tvořena jen jedním závitem, který je pomocí kondenzátoru vyladěn do rezonance s přijímaným zářením, viz například ZDE. Výhodou jsou velmi malé rozměry smyčky (0,09 vlnové délky) nevýhodou velmi malý zisk, který se většinou kompenzuje zesilovačem připojeným přímo na smyčku. Další návody na stavbu rámových a smyčkových antén najdete například ZDE a nebo ZDE a případně v několika dalších popisech na těchto stránkách.

Přednosti rámové antény oproti feritové jsou například vyšší pracovní kmitočet v KV rozsahu, menší závislost hodnoty indukčnosti na teplotě okolí, mnohem vyšší mechanická pevnost, menší závislost na rušení. Součinitel jakosti Q se stoupajícím kmitočtem roste, kdežto u feritové antény se zmenšuje, což u rámové antény umožňuje získat užší propustné pásmo v rozsahu pracovních kmitočtů, a tím odstranit rušení okolními kmitočty (lepší selektivita).

V poslední době také docilují značného rozšíření v oboru amatérského vysílání, z důvodu potřeby malého prostoru na rozdíl od dlouhodrátových antén. Hlavní nezanedbatelnou výhodou je jejich směrovost, u přijímačů tak snadno můžeme potlačit rušící signál, přicházející z jiného směru, než požadovaný a při vysílání, třeba i na CB, je při správném směrování náš signál u protistanice mnohonásobně silnější, a to bez použití nepovolených zesilovačů výkonu. Rámové antény v pásmu krátkých vln se používají jak u stacionárních základnových přijímačů, tak i u přenosných zaměřovacích přijímačů (buď hledání „gumáka“ u CB, nebo ROB – rádiový orientační běh).

Pro pásmo krátkých vln se používají 1 až 4 závity v závislosti na rozměrech rámu a rozsahu pracovních kmitočtů. Pro přijímače s rozprostřenými pásmy krátkých vln se jeví nejvýhodnější jednozávitový rám. Rámovou anténu je možno doladit do požadovaného pásma jak pomocí kondenzátorů, tak i pomocných cívek zapojených do série nebo paralelně k vinutí rámu.

Zdroj - příručka: