NESYMETRICKÉ DIPÓLY
Termín "nesymetrický dipól" není opravdu vhodný pro název tohoto druhu antény, protože slovo "dipól" z řečtiny znamená sadu dvou stejných částí. Nicméně, v amatérské praxi se tento název používá také i pro antény se zářiči navzájem různých délek, které bývají označovány jako antény OCF, tedy Off Center Feed, mimo středné napájení.
Popisy těchto antén jsou již poněkud starší, ale svého času se dosti používaly k naprosté spokojenosti. Dokonce prvou z nich jsem s mnoha úspěchy používal až do „potopy světa“ kdy Vltava vyvrátila a odnesla většinu topolů kolem mého QTH. Jejích předností je „robustnost“ jejich koordinace s transceiverem. Výhodou této antény je možnost její aplikace na několik různých amatérských pásem a snadnost zhotovení.
Zde uvedená prvá anténa má délky zářičů 28,05 a 13,77 metrů a spolehlivě pracuje v pásmech 80, 40, 20, 12 a 10 metrů. V prvých čtyřech pásmech má PSV lepší než 1,6:1, v pásmu 10 metrů (tj. 28 – 29 MHz) má PSV lepší než 3:1. Její celková délka je kolem 42 metrů, tedy podobně jako klasický dipól pro pásmo 80 metrů, ale na rozdíl od něj je schopná pracovat na 5 pásmech. Tato varianta antény pochází z archivu knihovny NMANA, další jsou pokusné verze, varianty odvozené z předešlého typu.
Druhá anténa má délku zářičů 16,9 a 4,1 metrů a je určena pro práci na pásmech 40, 20, 15 a 10 metrů. Ve všech těchto pásmech má PSV lepší než 2:1, tuto anténu jsme s partou z radiokroužku používali při našich výletech do přírody. Anténa je snadno zhotovitelná a má celkem dosti malé rozměry, celková délka je cca 20 metrů, obdobně jako klasický dipól pro pásmo 40 metrů, ale pracuje na 4 pásmech.
Shodné, až na délku ramen, jsou další tři antény:
Verze pro pásma 3,7 – 7 – 14 – 24 a 28 MHz
Verze pro pásma 1,8 – 3,65 – 10 – 21 a 28 MHz
Napájení těchto antén musí samozřejmě být přes tak zvaný BALUN, který slouží
jednak k symetrizaci napájení a jednak k transformaci impedance. Prvá
zde uvedená anténa má impedanci asi 150 ohmů a další 200 ohmů, na tuto hodnotu
tedy musíme přetransformovat impedanci napájecího kabelu, tedy 50 ohmů.
V případě prvé uvedené antény je použit transformátor na feritovém
toroidu, 17 závitů s odbočkou na desátém závitu. Pro ostatní antény je zde
použit feritový toroid s průřezem 2 cm2 a na primáru je navinuto smaltovaným drátem
o průměru 1 mm 15 závitů, na sekundáru 30 závitů téhož drátu.
Pro představu, jak takový balun zapojit, uvádím následující obrázek:
Toroid |
1.8-30MHz |
3.5-30MHz |
7-30MHz |
T184-2 |
27 |
20 |
13 |
T200-2 |
38 |
28 |
19 |
T225-2 |
38 |
28 |
19 |
T200A-2 |
30 |
22 |
15 |
T225A-2 |
30 |
22 |
15 |
FT240-61 |
10 |
8 |
5 |
V tabulce jsou uvedeny počty závitů pro každé jedno vinutí, v závislosti na použitém materiálu feritového toroidu. Závity vineme bifilárně, tedy dvěma vodiči současně. Tečky u vinutí určují orientaci vinutí. Nelze jednotlivá vinutí propojit opačně, ale jak je ve schematu- konec prvního se začátkem druhého. Pro otestování balunu, zda má požadované parametry (převod) slouží zapojení naznačené na dalším obrázku. Připojený PSV-metr musí ukazovat PSV 1:1.
Obdobně jako tyto uvedené antény jsou provedeny známé a
kdysi velmi oblíbené antény Windom (se svodem pomocí jednovodičového napáječe)
a Carolina Windom (její úprava se svodem koaxiálním kabelem), jako na
následujícím obrázku. Pracuje spolehlivě na harmonických kmitočtech základního,
například 3,5 – 7 – 14 – 28 MHz, viz také článek „Modifikace antény Windom“ na
adrese
http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/windom_modif.htm a „Nesymetrický dipól“ na http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/nesym_dip.htm
Zajímavě také vypadá anténa 7 až 50 MHz s napájením od
konce podle VA3IUL, stálo by za to ji vyzkoušet. Ujme se někdo této úlohy?
Zdroj:
https://www.arraysolutions.com/Products/ocf_dipole.htm
http://www.packetradio.com/windom.htm
http://www.yf1ar.com/2011/06/windom-antenna.html
http://www.qsl.net/va3iul
Радио"№5/1971
Elektronika Praktyczna 2/94