NESYMETRICKÝ DIPÓL

Dříve poměrně často používaná anténa, dnes již méně známá, je třeba typ WINDOM, někteří ji zavrhují z důvodu, že je nesymetrická, avšak toto přináší jisté plusy.

V původním provedení byla napájena jednovodičovým vedením, pod názvem OCF (Off-Center- Feeder), ale nověji vyráběná jako BUX COMM Windom, se provozuje s napájením souosým kabelem přes balun 300:50 ohmů.

Vzhledem k tomu, že anténa je napájena mimo střed, má více rezonančních kmitočtů, z nichž některé spadají do radioamatérských pásem, ale bohužel mimo středy jednotlivých úseků. V následující tabulce je znázorněn poměr stojatých vln pro jednotlivá radioamatérská pásma, převzatý ze stránek HamRadioExpress.com.

Na některých pásmech může být rezonance u dolního konce úseku pásma, na jiných opět u horního konce, či dokonce může být až docela mimo. Ale to je normální, je to daň za jednoduchost. Anténa obvykle mívá rozměry 13,7 metrů kratší rameno a 24,7 metrů delší rameno. Výška zavěšení se v jednotlivých návodech obvykle pohybuje od 9 do 12 metrů. Stožáry, na kterých je anténa zavěšena, by měly být z nevodivého materiálu, v krajním případě alespoň horní jeden metr. Různé odchylky při stavbě mají za následek, že jeden uživatel si ji nemůže vynachválit, a druhý hlásá, že se tento typ antény k ničemu nehodí. Nakonec, všechny tyto případy se dají nasimulovat v programu MMANA, který vše zřetelně ukáže.

A nyní něco o nastavení. Anténa má na různých pásmech různou vstupní impedanci, dalo by se říci, že se stoupáním pracovního kmitočtu vzrůstá i impedance. Takový nesymetrický dipól má v závislosti na kmitočtu přibližně impedanci:

80m - 180 Ohmů
40m - 210 Ohmů
20m - 260 Ohmů
17m - 340 Ohmů
15m - 450 Ohmů
12m - 500 Ohmů
10m - 580 Ohmů

Takže pokud chceme anténu použít na všech pásmech, použijeme kompromisní balun 300:50 ohmů, přičemž PSV se pohybuje v průměru do 2:1. V případě, že by nám stačila práce na pásmech od 80 do 20 metrů, je vhodnější použít balun 200:50 ohmů, pak docílíme PSV pod 1,5:1.

Je tady ještě jedna zvláštnost. Rezonance v pásmu 80 metrů je spíše pod dolním koncem pásma, proto PSV zde bude poněkud vyšší než na dalších pásmech. Opatrnou změnou geometrických rozměrů je možno rezonanci posunout do žádoucího rozsahu, ale pak se zase posunou rezonance na dalších pásmech poněkud výše. Existuje ale jedno řešení tohoto problému, spočívající v zařazení kondenzátoru mezi vývod z balunu a delší rameno antény. Tato metoda vyplývá z faktu, že kapacitance (kapacitní odpor) kondenzátoru je závislá na kmitočtu, čím vyšší kmitočet, tím menší kapacitance. Z toho vyplývá, že pokud posuneme rezonanci antény pomocí kapacity v pásmu 80 metrů, na dalších, vyšších kmitočtech bude vliv kondenzátoru stále menší a menší. Jediný problém této metody vyplývá z toho, že kondenzátor je značně výkonově zatížen, takže musíme zvolit masivní keramický kondenzátor dimenzovaný na vyšší napětí (vzpomínka pamětníka: ve vojenských zařízeních za války bývaly velmi kvalitní kondenzátory). Kapacitu kondenzátoru vybereme podle co nejlepšího poměru stojatých vln, začneme třeba s kapacitou kolem 100 pF, obvykle tato hodnota vyhoví, v opačném případě laborujeme dále.