CO TO JSOU RADIOVLNY
Jak to vlastně je s těmi vlnami? Stále se o nich něco píše, mluví, nějaké krátké vlny, dlouhé a podobně, co k čemu je? Tak dobrá, zkusím o nich něco napsat, ale nemyslete si, tím převrátím svět, nebo třeba i vás. Je to jen takový stručný souhrn, co všechno by měl znát každý nováček.
Takže jistě již víte, že existují dlouhé vlny, střední vlny, krátké vlny, velmi krátké vlny (a ještě i další, s těmi se ale setkají jen ti zkušenější). No a co to je ta délka vlny? Jednoduše, běžně se všude uvádí u jednotlivých vysílačů jejich KMITOČET, tedy kolik kmitů vyrobí za jednu sekundu. No a délku vlny jednoduše zjistíme podle vzorce
LAMBDA = RYCHLOST SVĚTLA / KMITOČET
A nyní hlavní věc – proč se vlastně používají různé vlnové délky? Tak tedy –
DLOUHÉ VLNY (DV)
Mohou se šířit na tisíce kilometrů, jelikož se ohýbají podél povrchu zeměkoule. Z tohoto důvodu mnohé stanice, jejichž program se má šířit hodně daleko, používají dlouhé vlny.
STŘEDNÍ VLNY (SV)
Přímo se na nějak zvláště velké vzdálenosti nešíří, ale vzhledem k tomu, že se mohou odrážet od jedné vrstvy atmosféry, která se jmenuje IONOSFÉRA, mohou být slyšeny i ve značně velké vzdálenosti. V noci se odrazové vlastnosti ionosféry zlepšují, proto jsou pak SV vysílače slyšet mnohem lépe. Vtipně použil odraz od ionosféry například ing. Rudolf Formis za války při vysílání z penzionu Záhoří, utopeném mezi kopci na břehu Vltavy. Povrchová vlna tak se nemohla nikam šířit, pouze odražená, která se vracela k zemi až někde v Německu. Tím dokonale znemožnil své zaměření (viz také FORMIS)
KRÁTKÉ VLNY (KV)
Krátké vlny se šíří odrazem od ionosféry za předpokladu, že jsou pro to splněny fyzikální podmínky. Tyto podmínky jsou závislé na hustotě ionosféry a na kmitočtu. Hustota ionosféry závisí na intenzitě záření, dopadajícího na vnější část atmosféry z kosmu. Je to světelné záření Slunce, kosmické záření a korpuskulární záření (dopad jemných hmotných částic). Hustota ionosféry je tedy závislá na denní době, ročním období a na fázi jedenáctiletého cyklu sluneční činnosti. Má-li ionosféra větší hustotu, odráží vyšší kmitočty, ale také vyšší kmitočty tlumí. Závislost kmitočtu se uplatňuje tak, že příliš nízké kmitočty vzhledem k dané hustotě ionosféry se v ionosféře tlumí a příliš vysoké kmitočty propouští ionosféra do volného prostoru. Pouze poměrně úzké pásmo kmitočtů mezi těmito dvěma stavy se odráží od ionosféry i několikanásobně a umožňuje spojení prakticky s libovolným místem na Zemi. Krátké vlny jsou určeny pro spojení na velké vzdálenosti. v době, kdy nebylo rozvinuto spojení přes družice, poskytovalo jako jediné možnost rádiového spojení s námořními loděmi a se zaoceánskými kontinenty. Krátké vlny se šíří buď povrchovou vlnou (slyšíte tedy místní stanice) a nebo vlnou odraženou od ionosféry (slyšíte velmi vzdálené stanice, které jsou daleko za obzorem). Oblast, kterou vlna odražená od ionosféry (než se vrátí zpět na zem) přeskočí se jmenuje pásmo ticha a z této oblasti nebudou stanice vůbec slyšet. Příkladně uslyšíte na pásmu KV stanici z jižních Čech, a pak další různé stanice až z jihu Itálie, ale stanice z Rakouska nebo severní Itálie slyšitelné nebudou, protože jsou v pásmu ticha (nebo je také nazýváno pásmo přeslechu). Šíření kratších vln také ovlivňuje sluneční záření.Během dne se příjmová situace směrově mění. Ráno je příjem nejlepší z východní oblasti a večer ze západu. Zde hodně radioamatérů také zajímá
PÁSMO CB – 11 metrů,
které je na pomezí mezi KV a VKV. Vzdálené vysílače jsou slyšitelné jen při omezené sluneční činnosti. Za velmi dobrých podmínek v ionosféře je možné přijímat i slabé vysílače na velké vzdálenosti.Tyto velmi dobré podmínky se pravidelně opakují každých 11 let. Podrobněji o tomto zajímavém pásmu v některém z příštích článků.
VELMI KRÁTKÉ VLNY (VKV)
se mohou odrážet pouze od zemského povrchu, ionosféra je propustí pryč z dosahu pozemských přijímačů, takže jejich dosah je dosti malý. Dá se říci, že jejich dosah je omezen přímou viditelností (viz PMR QSO). S výhodou se zde používá stereo rozhlas a TV vysílání, jelikož rušení je zde opravdu minimální. Pásmo VKV je specifické tím, že jsou slyšitelné jen stanice které jsou v přímé viditelnosti (jsou zde samozřejmě odrazy od kopců hor a budov, takže ta přímá linie mezi vysílačem a přijímačem není až tolik nutná). Není tedy možné, aby byla stanice z Brna slyšitelná třeba v Děčíně bez použití velkého výkonu a velmi vysokého vysílacího místa. Dosahy profesionálních stanic jsou zhruba do 100 km, ale je to dáno Vaší aktuální nadmořskou výškou, kmitočtem a samozřejmě výkonem, jaký daná služba používá.
