POTLAČENÍ ŠUMU Z REPRODUKTORU

Jistě to dobře znáte – mnoho vzácných spojení bylo znemožněno vysokými pronikavými praskavými zvuky, které jsou příznačné pro slabé signály. Někdy je toto rušení dokonce silnější než užitečný signál a naprosto vám znemožní slyšet hlas vašeho protějšku. Říká se tomu “Bacon Frying” nebo “Spike Noise” a je to nepřítel každého radioamatéra. V podstatě jsou to pulsy s vyšším kmitočtem, z části i nadzvukovým, který je namodulovaný na slabých signálech. V dnešní době u dražších (high-end) zařízení výrobci používají filtrační systémy pracující pomocí analogové nebo digitální metody zpracování signálu. Ovšem problém zůstává u levnějších a mobilních radiostanic (low end). Ale žádné strachy! dokonale funkční řešení je možno pořídit i za pár korun pomocí dvou doplňujících součástek.

Jedním řešením pro vyspělejší amatéry je použít dolnofrekvenční propust s LC obvody, ale my použijeme ještě jednodušší propust, dle následujícího obrázku.

Odpor R1 volíme podle impedance použitého reproduktoru, jeho hodnotu máme v následující tabulce. Kondenzátor C1 (hodnota opět v tabulce) je ale tak zvaný „bipolární“, to znamená že nesmí být elektrolytický na napětí minimálně 16 voltů.

Reproduktor

R1

C1

4 ohmy

5 ohmů

10 uF

8 ohmů

10 ohmů

4,7 uF

16 ohmů

15 ohmů

2,2 uF

Občas se dají sehnat tzv. krabicové kondenzátory s papírovým nebo polystyrenovým dielektrikem, v nejhorším případě se dají sestavit z běžných elektrolytických typů podle popisu ZDE, případně nakoupit například u TOHOTO prodejce, na internetu se jich dá najít celá řada. Pokud někoho zajímá, proč musí být použitý kondenzátor bipolární, tak je to proto, že do reproduktoru přivádíme střídavý proud. Běžný polarizovaný elektrolytický kondenzátor by při opačné půlvlně signálu působil jako zkrat a signál by byl značně zkreslený.

A nyní pro ty hloubavější z vás, kteří se nespokojíte pouhým stručným popisem, ale chcete také znát pozadí. Nuže dobrá, čtěte dále.

V radiovém spojení lidská řeč nevyžaduje dokonalou věrnost zvuku, jako třeba VKV rozhlas. Většina energie se soustřeďuje v rozsahu kmitočtů 400 až 3 000 Hz, a pokud si představíme, že převážná většina nepříjemného rušení jsou vlastně kmitočty od 2 500 do 10 000 Hz, můžeme si odvodit, že v tomto případě se vlastně jedná o dva navzájem se překrývající rozsahy, čili můžeme rušení signálu účinně snížit pomocí dolní propusti (low-pass filtr) který nepropustí do reproduktoru nežádoucí část akustického spektra nad 3 000 Hz.
 

Naší dolní propust tvoří kombinace sériového odporu a paralelního kondenzátoru. Pro nízké kmitočty má kondenzátor C1 velký kapacitní odpor (reaktanci), tedy všechny tyto kmitočty pokračují ve své cestě do reproduktoru. Se stoupajícím kmitočtem reaktance kondenzátoru klesá a působí jako svod (pro vyšší kmitočty i jako zkrat) který „sežere“ tyto nežádoucí kmitočty a nedostanou se tedy dále, zároveň jsou tím pádem vlastně vyzářeny teplem vznikajícím na odporu R1 a do reproduktoru se nedostanou. Pokud jste hloubavější nátury (jako správný radioamatér), doporučuji experimentování s různými hodnotami kondenzátoru C1, aby jste dostali z reproduktoru takový zvuk, který se vám líbí. Zvětšení hodnoty kapacity potlačí výšky ještě více, budou převládat basy a zvuk bude tlumený. Aby jste zabránili nadměrným ztrátám, zvolte vždy odpor R1 s hodnotou stejnou, jakou má reproduktor impedanci. Drátové odpory budou v tomto obvodu budou pracovat lépe než běžné uhlíkové odpory, jelikož indukčnost vinutí odporovým drátem (i když je dosti malá) napomáhá vylepšit propustnou křivku filtru.
 
Námět L.D. Blake - VE3VDC