OSCILÁTOR

Generátor kmitočtů pro ladění přijímačů, úpravu přijímačů na SSB, atd.

Jak je všem jistě známo, velká řada radioamatérů pracuje s modulací s jedním postranním pásmem (SSB) a dost velké množství také telegraficky (CW). Příjem těchto druhů vysílání je možno nejjednodušším způsobem uskutečnit tak, že k AM přijímači přidáme pomocný oscilátor, tedy generátor kmitočtů odpovídající kmitočtu poslední mezifrekvence přijímače, s možností rozladění o 1,5 až 3 kHz níže nebo výše od středního kmitočtu. Těmto generátorům se říká záznějový oscilátor, zkratka BFO (z anglického beat frequency oscillator),  protože vytváří zázněj s přijímaným kmitočtem. Pracovní kmitočet je dán hodnotou součástek laděného obvodu (cívka a proměnný kondenzátor), nebo použitím dvou krystalových výbrusů – jeden pro horní a druhý pro dolní postranní pásmo signálů SSB.

Je však tady ještě jedna možnost, a sice použití pomocného oscilátoru s kmitočtem shodným (samozřejmě + / – zázněj) s přijímaným kmitočtem, tuto variantu je možno použít kromě výše popsané funkce, také ke slaďování přijímačů. V literatuře (1) uvedeno schéma zařízení pro obnovení nosného kmitočtu při příjmu SSB stanic pracujícího na přijímaném kmitočtu. Ve schématu na obrázku 1 je změna kmitočtu oscilátoru provedena změnou napětí na přechodu PN Zenerovy diody – čím je na ní větší napětí, tím menší je její vnitřní kapacita (blíže na toto téma viz ZDE). Nehledě na jednoduchost takového provedení laděného obvodu a vzhledem k tomu, že není nutno používat obtížně dostupný ladicí kondenzátor se vzduchovým dielektrikem s malou změnou kapacity, je zde také výhoda dostatečné stability kmitočtu.

Obrázek 1 – schéma oscilátoru.

Rozsah generovaných kmitočtů je nastavitelný volbou kapacity kondenzátoru C5 a indukčností cívky L1.

V pokusném vzorku byl použit kmitočet 7 MHz, cívka byla vinuta vzduchově (bez kostřičky) 25 závitů měděným smaltovaným vodičem o průměru 0,7 mm. Následující měření kmitočtu prokázaly, že tyto údaje nejsou příliš kritické. Při změnách počtu závitů cívky vinuté na průměru od 5 do 10 mm a s různými typy jader z vraků různých přijímačů a televizorů je možno docílit kmitočtů od 5 – 6  MHz do  28 MHz. Ostatně, na těchto stránkách již bylo zveřejněno dostatečné množství informací o laděných obvodech, stačí si je vyhledat.

Pro ladění byly odzkoušeny různé Zenerovy diody pro napětí 7 až 10 V, rovněž tranzistory je možno použít libovolné křemíkové, jak vysokofrekvenční, tak i nízkofrekvenční, jedinou podmínkou je dostatečně velký zesilovací činitel h21e alespoň 50, nebo raději nad 100. Oscilátor je umístěn na jednostranné desce plošných spojů dle obrázku 2. Při provozu je vazba s přijímačem induktivní.

Obrázek 2 - rozmístění součástek na plošném spoji.

Literatura

[1] В.М.Пестриков. Радиоэлектроника в конструкциях и увлечениях. СПб., Наука и техника, 2004, с.70.

[2] Paul Horowitz, Winfield Hill "The Art of Electronics 2nd Ed." Cambridge University Press 1989 ISBN 0-521-37095-7