NĚCO O CÍVKÁCH

Nedávno zde na těchto stránkách byl zveřejněn článek LADĚNÝ OBVOD, kde jsou stručné zmínky o cívkách a o kondenzátorech. Až se ponoříte trochu hlouběji do základů radiotechniky, určitě se budou každému hodit další znalosti o těchto součástkách. Takže dnes si vezmeme na paškál:

CÍVKY, INDUKČNOST.

Jednotkou indukčnosti je 1 Henry (H). Je to indukčnost uzavřeného obvodu, ve kterém vznikne napěti 1 V, jestliže se proud tímto obvodem procházející mění rovnoměrně o 1 A za 1 s. V praxi, zvláště u vysokofrekvenčnich cívek, je tato jednotka poněkud velká, proto se používají jejich zlomky: milihenry (mH); mikrohenry (μH) a nanohenry (nH).

Tabulka – převod jednotek indukčnosti.

NÁZEV	H	mH	μH	nH
H (Henry)	1	103	106	109
mH (milihenry)	10-3	1	103	106
μH (mikrohenry)	10-6	10-3	1	103
nH (nanohenry)	10-9	10-6	10-3	1

Spojování indukčností.

Pokud mezi spojenými indukčnostmi není elektromagnetická vazba, postupujeme stejně jako při spojování odporů  Výsledná indukčnost cívek spojených paralelně:

a) spojených paralelně: dva členy (obr. 1)

Dva členy:

Obrázek 1, dvě cívky spojené paralelně.

Po krácení pravé strany veličinou L2:

Tři členy:

Hledáme-li jeden člen paralelního spojeni:

Dva členy:

a z tří členů

Obrázek 2, dvě cívky spojené v sérii.

b) spojených v sérii (obr. 2)

Vzájemná indukčnost.

Mezi cívkami (indukčnostmi), které na sebe mohou navzájem působit elektromagnetickým polem, je tzv. vzájemná indukčnost, která působí vznik napětí v jedné cívce při změně proudu v cívce druhé.

Vzájemná indukčnost

kde        M je vzájemná indukčnost,

       k je činitel vazby

       L1, L2 jsou jednotlivé indukčnosti.

Opačně ze vzájemné indukčnosti M a indukčnosti jednotlivých cívek lze určit činitele vazby:

Činitel vazby může být teoreticky nulový, k = 0 (žádná vazba, např. u odstíněných cívek) do k = 1 (nejvyšší možná vazba). V praxi se vyskytuje několik stupňů vazby:

a) velmi volná vazba

Velmi volné vazby se používá např. mezi měřicím vysílačem a měřeným přijímačem.

b) volná vazba

Volná vazba je ve většině vf obvodů přijímačů.

c) těsná vazba

Těsna vazba je např. mezi koncovým stupněm vysilače a anténou.

d) velmi těsná vazba

Velmi těsná vazba je mezi vinutími na uzavřeném feromagnetickém jádře (nízkofrekvenční a síťové transformátory). Zvláštní případ nastane, je-li na společném jádře umístěno několik vinutí, které lze spojovat do série nebo paralelně. Protože zde je činitel vazby téměř k = 1, je možné ho ve výpočtu vynechat. Výsledná indukčnost dvou indukčností spojených:

       a) paralelně (obr. 3)

kde        Lv je výsledná indukčnost

       L1, L2 je indukčnost jednotlivých vinutí

       M je vzájemná indukčnost.

Obr. 3. Vzájemná indukčnost dvou cívek spojených paralelně

 

             Obr. 4. Vzájemná indukčnost dvou cívek spojených sériově.

Znaménko – ve jmenovateli platí tehdy, jsou-li obě vinutí spojena souhlasným směrem (začátek cívky L1 se začátkem cívky L2 a konec cívky L1 s koncem cívky L2).

Znaménko + použijeme, jsou-li obě vinutí spojena proti sobě.

       b) při sériovém spojení (obr. 4)

Znaménka + použijeme, jsou-li cívky spojeny do série souhlasným směrem (konec cívky Li se začátkem cívky L2; vývody jsou začátek cívky L1 a konec cívky L 2).

Znaménko — platí, jsou-li vinuti spojena proti sobě, (konec cívky L1 s koncem cívky L2; vývody jsou začátek cívky L1 a začátek cívky L 2).

Sláva Nečásek – Radiotechnika do kapsy.