KRYSTALKA 2

Nedávno zde vyšel článek s názvem KRYSTALKA 1, s popisem stavby nejjednoduššího primitivního přijímače, zde budeme na dané téma pokračovat, a ukážeme si, jak tento přijímač postupně dále zdokonalovat.

VYLEPŠENÍ 1

V článku USMĚRŇOVAČE na tomto webu je mimo jiné popsáno, jak docílit dvojnásobné stejnosměrné napětí zapojením, zvaným „zdvojovač napětí“. No vida, zkusíme si tedy tento zdvojovač použít k naší krystalce, abychom dostali lepší hlasitost příjmu.

Na prvém obrázku máme toto poněkud upravené zapojení. Vlastní ladicí obvod tvoří cívka L2 a kondenzátor Clad (polovina dvojitého kondenzátoru 2 x 450 pF). K odbočce cívky L2 je připojen upravený detekční obvod, jehož dvě diody pracují jako již zmíněný zdvojovač napětí. Odpor R1 uzavírá elektrický okruh pro stejnosměrný proud. Kondenzátor C2 svede k zemi zbytky vysokofrekvenčního napětí. Nízkofrekvenční signál po detekci prochází do sluchátek přes elektrolytický vazební kondenzátor C3.

Obrázek 1 – základní zapojení vylepšené krystalky.

Většina z vás bude mít zřejmě zájem o pásmo středních vln, jelikož tam je šance něco zachytit. Jeho „horní“ konec s kmitočtem kolem 0,52 MHz vyžaduje pro ladicí kondenzátor s maximální kapacitou 450 pF podle výpočtu pomocí TÉTO stránky indukčnost cívky L2 = 210 uH. V dolní polovině této stránky můžeme zjistit, že tuto hodnotu má cívka se 140 závity na kostřičce o průměru 10 mm navinutá vodičem 0,22 mm. Odbočku pro detekční obvod volíme v desetině počtu závitů, tedy na čtrnáctém závitu od studeného (uzemněného) konce cívky. Vinutí pro vazbu s anténou L1 volíme jako kompromis mezi anténou s vyšší a nižší impedancí na 20 závitů.

Obrázek 2 – Středovlnná cívka L1 + L2

Vzhledem k jednoduchosti zapojení je snad naprosto vyloučeno udělat nějakou chybu v propojování. Takže se můžeme spolehnout na to, že po připojení sluchátek, (pořádné) antény a uzemnění se nám ozve alespoň jedna nejbližší stanice. A nyní můžeme laborovat a ověřit si, že:

1. – připojení antény a kondenzátoru C1 k hornímu konci celého laděného obvodu L2 / Clad má za následek silný příjem nejbližší stanice,  která je slyšitelná v celém rozsahu ladění a slabší stanice překryje.

2. – připojení antény přes kondenzátory různých kapacit v rozmezí třeba od 10 až do 100 pF buď k anténnímu vinutí L1 nebo k odbočce na cívce L2 způsobí slabší příjem, ale zato lepší selektivitu, to znamená schopnost odladit od sebe jednotlivé stanice.

VYLEPŠENÍ 2

V některých popisech krystalek se můžeme dočíst, že autor doporučuje diodu kapánek "pootevřít", tedy posunout klidový pracovní bod z počátku souřadnic vnějším napětím, například podle obrázku 3.

Obrázek 3 – Krystalka s předpětím diod.

VYLEPŠENÍ 3

 Avšak dle mého názoru je nejlepším řešením přivést na diodu silnější vysokofrekvenční signál, tím způsobem, že před ní zařadíme vysokofrekvenční předzesilovač. Takto se i slabé signály dostanou na diody v dostatečné velikosti.

Nejprve si můžeme vyzkoušet například širokopásmový, tedy neladěný předzesilovač, například podle obrázku 4. Na výstup můžeme připojit buď sluchátka s vyšší impedancí (ne od walkmana), nebo lépe – nízkofrekvenční zesilovač.

Obr. 4 - Neladěný vf předzesilovač

Tento vysokofrekvenční předzesilovač podstatně zlepší citlivost naší vyvíjené krystalky.

Pokračování příště.