ČTVRTÉ RÁDIO

V předešlých povídáních (prvé, druhé, třetí rádio) jsme se seznámili s jednoduchými přijímači jak na středních, tak i na krátkých vlnách. V tomto článku si ukážeme obdobný přijímač, ale tento je určen k příjmu radiostanic na „kmitočtově horním“ konci krátkých vln, kde se již blíží k VKV (Velmi Krátkým Vlnám). Popsaný přijímač pracuje v rozsahu 27 až 30 MHz, tedy zabírá jak pásmo určené pro radiostanice CB, tak i amatérské pásmo „desetimetr“, kde při vhodných podmínkách šíření vln, v závislosti na sluneční aktivitě, jsou slyšet zajímavé stanice. Na tomto pásmu doporučuji soustředit se na poslech během dne, od cca 10 – 11 hodin do 19 hodin, na rozdíl od „nočních“ pásem středních a krátkých vln.

Na schématu je uvedeno zapojení velmi jednoduchého přijímače, jehož vstupní obvod je zapojen dosti neobvyklým způsobem na námět tříbodových oscilátorů. Cívka laděného obvodu L1 je navinuta na keramické nebo plastikové kostře s žebry, o průměru 20 až 25 mm postříbřeným vodičem průměru 0,8 až 1,5 mm a má 6 závitů, mezera mezi závity je nejméně 2 mm. Odbočka je na druhém závitu od spodního konce. Návod pro zhotovení této cívky najdete ZDE.

Jako kondenzátory C1 (antenní vazba) a C3 (ladicí) jsou použity trubičkové kapacitní trimry, používané ve vstupních obvodech starších typů TV přijímačů. Hřídelky těchto trimrů jsou nastaveny další hřídelkou z umělé hmoty, aby jejich obsluha neměla vliv na ladění přijímače, a vyvedeny kovovým panelem k ovládacím knoflíkům. Na přední panel je také vyvedena hřídelka potenciometru R1, sloužícího k regulaci zpětné vazby.

Na prvém stupni (PNP tranzistor T1) doporučuji použít typ s co možná nejvyšším mezním kmitočtem, alespoň nad 600 MHz, ale v pokusné předváděcí verzi byl použit starší typ KC308, další výrobky v kroužku byly osazeny typy BC157 a BC559A a vyhověly také. Tranzistory T2 a T3 již mohou byt libovolné křemíkové nízkofrekvenční typy NPN, jako starší Teslácké KC509 či novější BC546B.

Nízkofrekvenční zesilovač (tranzistory T2 a T3) je zapojen jako běžný dvoustupňový v zapojení s přímou vazbou mezi stupni. Stabilizaci jeho pracovního bodu zajišťuje zpětná vazba z obvodu emitoru druhého stupně na bázi prvého stupně napětím, vznikajícím průtokem proudu odporem R5, který je přemostěn pro odstranění střídavého proudu elektrolytickým kondenzátorem C6. Zátěží nf zesilovače jsou vysokoohmová sluchátka, nebo přídavný zesilovač k reproduktoru, například podle TOHOTO odkazu, nebo podle některého z dříve popsaných zesilovačů s integrovaným obvodem LM386. Díky tomu, že na prvém stupni nf zesilovače (T2) je použit tranzistor s vysokým zesilovacím činitelem a zátěží druhého stupně je poměrně vysoká impedance, získáme v tomto zesilovači značné zesílení – řádově až 10 000 případně i více. Proud celého přijímače odebíraný ze zdroje  (např. dvě tužkové baterie AA) nepřesahuje zlomky miliampér. Nízkofrekvenční zesilovač nastavíme na maximální nezkreslené zesílení výběrem hodnoty odporu R3 tak, aby napětí na emitoru T3 bylo 0,7 až 1V.

Bezchybně sestavený vstupní obvod nepotřebuje nějaké seřizování, kromě nastavení pracovního kmitočtu pomocí změn počtu závitů cívky laděného obvodu, nebo pro menší změnu kmitočtu jejich roztažení a zmáčknutí. Při příjmu AM signálů má přijímač citlivost kolem 1uV (mikrovoltu), je schopen přijímat i telegrafní signály, s citlivostí kolem 0,5uV. Přechod do bodu nasazení oscilací je natolik plynulý, že na kmitočtech kolem 30 MHz se podaří od sebe oddělit nosný kmitočet nebo každé z obou postranních pásem signálního generátoru amplitudově modulovaného akustickým kmitočtem 1 kHz s napětím 1uV.

Zkušenost při oživování – mnoho zájemců o stavbu tohoto přijímače si stěžovalo, že neslyší žádné radioamatérské stanice. Zde jsou dvě možné varianty příčin – právě nikdo nevysílá, případně podmínky jsou nevyhovující, nebo mnohem častější – přijímač je naladěn někam jinam, a nikdo neví kam. Zde je rada jednoduchá – pokud nemáte žádné vf měřicí přístroje (generátor atd), spojte se s některým síbičkářem (majitelem CB radiostanice) ať zkusí do rádia něco povídat a zkuste si jej naladit – měli by jste jej zachytit v poloze ladicího kondenzátoru blízko maxima kapacity. Rozsah přijímaných kmitočtů, tedy polohu rozsahu přijímače v kmitočtovém spektru, je také možno upravit jemným stlačováním a roztahováním závitů cívky, nebo hrubě změnou počtu závitů, jak bylo uvedeno.

V dalších pokračováních se podíváme, jak lze „snadno a jednoduše“ postavit rádio na VKV, ať již rozhlas, nebo třeba i na hojně sledovaný letecký provoz.

Námět http://amfan.ru/