Původně jsem tento konvertor stavěl pro dálkový příjem signálů v pásmu 27 až 29 MHz. Vyznačuje se překvapující citlivostí, malým šumem a dobrým potlačením sousedních kmitočtů vzdálených kolem 10 kHz, jejich útlum je přes 30 dB.
Signál přijatý anténou přichází přes oddělovací kondenzátor C1 na vstupní laděný obvod L1 – C2, který určuje přijímané pásmo kmitočtů. Naladěný vf signál z odbočky cívky L1 přichází na bázi tranzistoru T2 (v zapojení se společným emitorem), který spolu s tranzistorem T1 ( v zapojení se společnou bází) tvoří kaskádní směšovač. Toto zapojení má velký výstupní odpor, což umožňuje zapojení výstupního laděného obvodu přímo do obvodu kolektoru. Pracovní bod směšovače je nastaven odpory R1 a R2. Zároveň do jeho emitoru je z odbočky cívky L3 přiveden signál oscilátoru, osazeného tranzistorem T4. Oba signály, tedy vstupní a oscilátorový se spolu smíchají, a vznikne celá řada dalších kmitočtů, z nichž budou nejsilnější součtová (vstupní + oscilátor) a rozdílový (vstupní – oscilátor) a právě ten rozdílový použijeme. Od všech ostatních si jej oddělíme laděným obvodem L2 – C6 a po zesílení v tranzistoru T3 zapojeného jako emitorový sledovač (má nízký výstupní odpor) jej vyvedeme do pomocného přijímače.
Kmitočet vyráběný oscilátorem je zadán parametry laděného obvodu L3 – C9, na požadovanou hodnotu jej ladíme proměnným kondenzátorem C9. Tento kmitočet si vybereme podle toho, jaký použijeme výstupní do přijímače, tedy (f osc = f vst – f výst). Příklad – jako pomocný přijímač použijeme středovlnný rozhlasový přijímač naladěný na dejme tomu 1,6 MHz (konec SV pásma). Takže spočítáme: 26 – 1,6 = 24,4 MHz, budeme chtít přeladit až do 29 MHz, čili 29 – 1,6 = 27,4 MHz. Kmitočet oscilátoru si tedy nastavíme v rozmezí od 24,4 do 27,4 MHz. A je to.
Ale – je zde ještě další možnost, v případě, že máme pomocný přijímač jiný, než středovlnný, například s rozsahem krátkých vln, který má větší rozsah ladění. Pak můžeme do konvertoru použít oscilátor řízený krystalem, jehož kmitočet vypočítáme stejně, jako v předešlém případě. Navíc zde máme výhodu stabilnějšího naladění kmitočtu a možnost využití stupnice pomocného přijímače. Změna v zapojení oscilátoru je zřejmá z dalšího obrázku.
Pro vinutí cívek jsou použity polystyrenové kostřičky se šroubovacími feritovými jádry o průměru 2,8 mm o délce 14 mm, pokud se vám nepodaří je nakoupit, spousty se jich vyskytují ve starých vyhozených televizorech ve sběrných dvorech, na černých skládkách a nebo i na skládkách komunálního odpadu. Cívky L1 a L3 mají po 20 závitech vodičem 0,18 – 0,22 mm, odbočka na cívce L1 je na sedmém závitu od uzemněného konce, cívka L3 má odbočku na prvém závitu opět od dolního – uzemněného konce. Cívka L2 je laděna na mezifrekvenční, tedy výstupní kmitočet, pro pásmo středních vln bylo použito 80 závitů. Podle použitého mf kmitočtu se cívka určí podle popisů LADĚNÉ OBVODY na tomto webu.
Pro usnadnění ještě uvádím napětí, naměřená na jednotlivých tranzistorech při uvádění do chodu:
T1 |
T2 |
T3 |
|
Uc |
3,5 |
1,5 |
|
Ue |
2,5 |