ODPUZOVAČ KOMÁRŮ
Opět začnou ty nálety, opět bude nežádoucí rojení křídlatých útočníků, které po sobě zanechá otoky a svědění. Problém s komáry je speciálně v létě součástí každodenního života na venkově. Vzhledem k tomu, že tento boj je již prastarý, téměř jako lidstvo samo, vynalézaví lidé se snaží najít účinné prostředky pro boj s tímto hmyzem. I když je faktem, že pouze samičky komárů jsou útočné (údajně před snesením vajíčka se musí napít krve), přesto také samci mohou svým nepříjemným pískáním (zvláště večer před usnutím) vyvolávat paniku.
Vědci, zabývající se hmyzem tvrdí, že různé druhy hmyzu nesnáší různé konkrétní frekvence zvuku a snaží se uniknout z těchto prostor. Dá se z toho vyvodit, že pokud se nám podaří elektronicky vyrobit zvuky o příslušném kmitočtu, byli bychom schopni odrazit útoky tohoto hmyzu. Musíme ale mít na paměti, že to je sice krásná, ale přesto zatím pouhá teorie, která ještě není naprosto ověřena. Vzhledem k tomu, že jeden druh hmyzu se snaží utéct při kmitočtech kolem 5 kHz, jiné typy nesnáší vyšší kmitočty, asi 10 až 20 kHz. U některých typů hmyzu mohou na úrodnou půdu padat všechny tyto kmitočty. Jiná teorie zase praví, že ve skutečnosti některé kmitočty mohou hmyz spíše přitahovat, než odpuzovat (například že samička takto láká samečka).
Ale – ať už je skutečnost jakákoli, pokus je lepší než jen plané teoretizování. Mezi odborníky se v poslední době mluví docela vážně o tom, že různé chemické repelenty ztrácejí svou účinnost, hmyz je proti nim již imunní, a je pravděpodobné že si budou zvykat i na ty nejnovější přípravky. Proč tedy nezkusit něco, co je nejen ekologické, ale i levné! Vždyť náklady nejsou zase tak velké – čtyři odpory, dva kondenzátory, dva tranzistory a jedno piezosluchátko. Obdobné zapojení je také uvedeno ZDE.
ZAPOJENÍ
Při pohledu na schéma jistě poznáte o co zde kráčí. Je to samozřejmě dobře známé zapojení astabilního multivibrátoru, používaného jako blikač nebo (častěji) jako zvukový generátor, které je zde použito pro generování požadovaného kmitočtu, daného hodnotami použitých součástek. Jedná se o vynikající příklad skutečnosti, jak všestranný může být takový základní elektronický obvod. Jistě již všichni víte, jak takové zapojení pracuje. Když tranzistor T1 vede, je T2 vypnutý a opačně. Kondenzátory C1 a C2 přispívají rozhodujícím způsobem k cyklu ZAPNUTO/VYPNUTO pro tranzistory T1 a T2. Doba, po kterou se oba kondenzátory postupně nabíjejí a vybíjejí určuje tvar a kmitočet výstupního signálu. Dalším důležitým faktorem je skutečnost, že tranzistor přejde do vodivého stavu pouze tehdy, když rozdíl napětí emitor – báze překročí 0,7 V (samozřejmě, při použití křemíkových tranzistorů). Z tohoto základního poznatku si již můžeme odvodit jak si oba tranzistory vyměňují své role a jak se mění napětí na kolektoru. Každý tranzistor překlápí mezi vodivým a nevodivým stavem a tím pádem zapojení produkuje napětí obdélníkového průběhu. Pokud se na schéma podíváte podrobněji, zjistíte, že hodnoty kondenzátorů C1 a C2 nejsou stejné, liší se o faktor čtyři. Tím pádem získáme výstupní signál nesymetrický, který obsahuje více vysokofrekvenčních harmonických kmitočtů (tj. násobky základního kmitočtu). Výstup našeho obvodu má tedy základní kmitočet 5 kHz, spolu s dalšími vyššími harmonickými kmitočty 10, 15 a 20 kHz. Pokud je některý druh hmyzu „hluchý“ ke kmitočtu 5 kHz, může reagovat na 10 kHz nebo 15 kHz či dokonce na 20 kHz. Člověk nikdy neví….
Na výstupu je zařízení, které dokáže zpracovat tak vysoké kmitočty, tedy piezoelektrické sluchátko nebo reproduktorek. Často se vyskytují se zabudovaným vnitřním oscilátorem, ten samozřejmě odpojíme.
Součástky:
R1, R4 = 10kR2, R3 = M56C1 = 82 pFC2 = 330 pFT1, T2 – BC 547 nebo podobné NF Si typy. Celé zapojení má z tužkové baterie (třeba typ AA) odběr kolem 0,3 mA, čili vydrží asi 1 500 hodin nepřetržitého provozu.