ANTÉNA LAMBDA PŮL
Kdo máte možnost si natáhnout delší drátovou anténu, vřele doporučuji pro její výborné vlastnosti anténu o délce poloviny vlnové délky, tedy tzv, „půlku“. Ta má opravdu vynikající účinnost, jak vám mohou potvrdit všichni, kteří ji již vyzkoušeli.
Jedinou její nevýhodou je, že na svých koncích (tedy i v bodě napájení) má poměrně vysokou impedanci, což dost vadí v použití s továrními zařízeními s výstupní impedancí 50 ohmů. Ale samozřejmě, že se to dá vyřešit, pokud použijeme přizpůsobovací článek ve tvaru L (s cívkou a kondenzátorem), podle následujícího obrázku.
Samozřejmě, že anténa nemusí být natažena právě přesně vodorovně, může být třeba šikmo na strom, například podle následujícího obrázku,
nebo dokonce i kolmo vzhůru. Na svých výletech do přírody je takto používají hlavně zájemci o dálková spojení (DX), k jejich zavěšení používají buď balóny plněné vodíkem či héliem, nebo i při příznivém větru draky, jako například http://www.dj9rb.de/home9rb/Drachen-ANT/dra-4neu.html nebo http://www.cq-k12.de/download/Antenne%20am%20Drachen.pdf. Také jeden z prvých průkopníků radiotechniky u nás, Karel Ort v roce 1910 při svých pokusech používal antény nesené pomocí draka, viz například jeho článek z dobového tisku v článku http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/ort.htm, samozřejmě že nebyl prvý, jen jako drobná připomínka – svisle zavěšené drátové antény nesené drakem používal i Mahlon Loomis v roce 1865 (to bylo Heinrichu Hertzovi teprve 8 let), takže to žádná novinka není. Pro inspiraci se můžete podívat zde: http://www.darc-husum.de/images/img0445.jpg
Ale vraťme se k principu půlvlnné antény.
Jak již bylo uvedeno výše, vstupní odpor vodiče dlouhého
polovinu vlnové délky je vysoký. Při použití slabého vodiče (běžně používaného)
má ve vstupním bodě impedanci kolem 2 200 Ohmů a výstup (vstup) připojovaného
zařízení mívá impedanci většinou 50 ohmů, někdy výjimečně i 75 Ohmů. Proto mezi
anténu a svod k zařízení musí být vloženo další zařízení, která obě
impedance přizpůsobí. Nejjednodušší impedanční transformátor tvořený cívkou a
kondenzátorem ve tvaru L. V případě potřeby přizpůsobovacího členu pro
více rozsahů (pásem) jednoduše použijeme proměnné hodnoty L a C (přepínané,
nebo plynule proměnné).
Příklad:
Pro pracovní kmitočet 3,6 MHz a napájecí kabel s impedancí 50 Ohmů vychází následující hodnoty součástek:
Písmeno „Q“ zde neoznačuje kvalitu obvodu, ale je použito jako pomocná proměnná pro výpočet. Výsledkem jsou požadované hodnoty kondenzátoru a cívky pro daný kmitočet. Obdobně můžeme tyto vzorečky použít i při výpočtu obvodů pro další kmitočty.