PRVNÍ ČESKÝ RADIOAMATÉR?

Snad by bylo vhodné také vzpomenout pravděpodobně prvního českého "radioamatéra", Ing. Karla ORTA, syna mlynáře, rodáka z Koštic nad Ohří, který se již v letech 1899 - 1902 zabýval plánem výstavby vlastní vysílací a přijímací stanice, která měla být protějškem stanice pražské techniky.  Jeho pokusy, které ztěžoval svízelný boj s tehdejší rakousko-uherskou byrokracií, dospěly až ke stavbě antény v jeho rodišti.

Obrázek 1

 Koštický mlýn (obr. 1) se v letech 1908-1914 stal významným místem výzkumu bezdrátového přenosu lidské řeči. Ortem vybudovaná laboratoř s nejcitlivějšími fyzikálními přístroji byla odborníky považována za nejlepší v tehdejším Rakousko-Uhersku. Na návrh mladého Karla Orta byla zřízena v elektrárně akumulátorovna. Elektrické články (60 kusů) byly nabíjeny přímo dynamem o napětí 120 V. Tato napěťová záloha sloužila při velkých a malých vodách, kdy musely být turbíny odstaveny. Největší využití 120V v elektrických článcích bylo při pokusech mladého Karla Orta s jiskrovou telegrafií a úspěšným bezdrátovým vysíláním lidské řeči. Otec Karla, úspěšný mlynář Ort, byl velice přísný. Právem předvídal světlou budoucnost svého syna a v jeho plánech ho plně podporoval.

V té době byl mladý Ort nejproduktivnější. Publikoval více než 30 původních článků. Tyto publikace byly doplněny dokonalými výkresy, schématy a fotografiemi. V čísle 18 časopisu "Vynálezy a pokroky" z roku 1911 (Ortovi bylo 22 let) obdržel 1. cenu za nejlepší uveřejněné práce. Nárok na cenu však Ort odmítl.

Když si uvědomíme, že v té době nebyly žádné učebnice zabývající se vysokofrekvenční tématikou, některé výklady "emeritních profesorů" vzbuzují úsměv:"...přespolní elektrický proud nakukává jaksi proudu místnímu, jak tento pracovati má...". S něčím takovým se mladý Ort nemohl spokojit. Již v roce 1909 patentuje kondenzátorový mikrofon, publikuje výčet Edisonových patentů. Vlastním zařízením poslouchá jiskrovou telegrafii z lodí plujících na dalekých mořích. Společně se svým přítelem, pozdějším inženýrem Riegrem (obr.2), konají v Košticích první pokusy s bezdrátovým přenosem lidské řeči na vzdálenost 600 m.

Obrázek 2

Během studií v Lounech, Praze, Berlíně, Eberswalde a konečně v Karlsruhe, kde se stává Ort v r.1911 diplomovaným inženýrem v oboru vysokých frekvencí, s vynikajícím hodnocením. Při každé možné příležitosti přijížděl do koštického mlýna, kde vznikaly původní práce a patenty.

V roce 1914 pracuje ve výzkumných laboratořích firmy Telefunken v Berlíně. V tomto roce v červenci se inž. Ort za pomoci inž. Riegra a prof. Prawitze z Berlína dal do stavby vysílací antény na břehu Ohře v Košticích. Základem byl stožár výšky 30 m ze tří spojených smrkových kmenů z lesa u Peruce. Tato anténa měla konečně umožnit pokus většího rozsahu, mezi Košticemi a pražskou technikou. Práce byla ukončena současně s vyhlášením mobilizace. Ani audience na ministerstvu ve Vídni nepomohla. Dalekosáhlé Ortovy plány se začaly hroutit. Svět byl na počátku 1. světové války.

Válka tyto pokusy přerušila a vyhnala Karla Orta do zahraničí, kde jeho vědomostí využily velké společnosti.  Brzy po návratu do vlasti, kde se chtěl trvale usadit, zastihla ho smrt ve věku 31 let.

           

Obrázek 3

Ukázka jednoho z článků Karla Orta

Děkuji OK1GW, autoru známých článků o parametrických zesilovačích a průkopníku SSTV v naších zemích, za pomoc při pátrání po osudech Karla Orta.