Jsou to vlastně spirály s vodiče navinutého tak, aby obvod závitu šroubovice odpovídal vlnové délce přijímaného záření. Stoupání šroubovice pak určuje směrovost a tím i zisk antény. Podle směru vinutí šroubovice pak anténa vyzařuje záření s pravotočivou nebo levotočivou polarizací, s maximem ve směru osy. Podle délky šroubovice pak rozlišujeme antény krátké (kratší než vlnová délka záření) a dlouhé. Šroubovice se často doplňuje rovinným reflektorem, nebo se používá jako primární zářič parabolických reflektorů (krátká šroubovice). Větší šířku pásma za cenu snížení zisku můžeme dosáhnout pokud šroubovici navineme nikoli na válec, ale na kužel nebo hranol. Jsou známa i provedení s vícechodými šroubovicemi nebo meandrovitým vodičem.
Dva zkřížené dipóly, s prvky napájenými s fázovým posuvem, vyzařují kruhovou polarizaci ve směru osy (kolmo na oba dipóly). Takováto anténa se často doplňuje direktory, a někdy i šroubovicí která spojuje vnější strany dipólů. K anténě se většinou přidává rovinný reflektor.
Kruhovou polarizaci můžeme vyzářit také otvorem ve tvaru kříže ve stěně vlnovodu, pokud budou štěrbiny doplněny (z vnitřku vlnovodu) fázovacími prvky. Tato anténa se používá jako primární zářič parabolických reflektorů.
SOUEaEaU Vejprnická 56 Plzeň (c) 2002