Nejjednodušší vertikální anténou je dipól se svislými rameny. Protože se však vysílá nad vodivou rovinou (Zemí), dochází k nepříznivému ovlivňování spodního ramene dipólu. Řešení je prosté, spodní rameno nepoužít a na nad vodivou rovinu zvednout pouze horní rameno. Vodivá plocha působí jako zrcadlo, proto se v ní kolmo postavené rameno dipólu odráží, druhá polovina dipólu je zdánlivě přítomná. Pokud není anténa umístěna přímo na zemi, doplňuje se umělou zemí - protiváhou. Tato protiváha nemusí být celistvá vodivá plocha, může být složena z jednotlivých vodičů (pokud jsou rozestupy mezi vodiči menší než polovina vlnové délky). Pro nízké kmitočty by byla vertikální anténa příliš dlouhá, proto se zakončuje kapacitním kloboukem (kondenzátor proti zemi), který anténu elektricky prodlouží. Velmi často bývají kotvící lana součástí anténního systému a podílí se na tvarování potřebné vyzařovací charakteristiky.
Všechny jednoduché vertikální antény mají všesměrovou vyzařovací charakteristiku a svislou polarizaci elektrické složky záření.
Anténu tvoří svislý stožár, na konci elektricky prodloužený kapacitou (kapacitní klobouk). Stožár je odizolován od Země pomocí patního izolátoru. Napáječ je připojen na patu antény. Kotvící lana jsou rozdělena izolátory tak, aby neizolované části byly mnohem menší než čtvrtina vlnové délky. Díky tomu nemohou deformovat vysílací charakteristiku. Anténa vysílá všesměrově, převážně ve vodorovné rovině.
Anténu tvoří čtvrtvlnný pahýl, umístěný izolovaně nad protiváhou (vodivou rovinou) tvořenou několika vodorovně umístěnými uzemněnými vodiči (paprsky). Anténa se napájí v patě pahýlu, impedanci má okolo 34ohm. Všesměrová charakteristika s maximem v úhlu přibližně 25° nad vodorovnou rovinu.
Vznikne úpravou antény GP tak, že se paprsky protiváhy neupevní vodorovně, ale skloní k zemi. Tím se deformuje vyzařovací charakteristika tak, že má maximum ve vodorovné rovině. Zároveň se impedance antény přiblíží 50ohmům.
Pro vyzařování nemusíme použít pouze čtvrtvlnný prvek. Jsou možné i jiné celistvé násobky čtvrtvlnné délky. V těchto případech dojde ke změnám ve vyzařovací charakteristice. Následující obrázky znázorňují proudové obložení různých vlnových délek prvku a příslušné směrové charakteristiky.
SOUEaEaU Vejprnická 56 Plzeň (c) 2002