ZAJÍMAVÁ ZAPOJENÍ 4
Zkoušečka tranzistorů
Ano, jistě, vím, že zkoušečka tranzistorů je na mnoha univerzálních měřidlech, ale přeci jenom se může stát, že někdo ji nemá, a pak mu přijde vhod toto super nejjednodušší zapojení. Jeho základem je běžný, značně rozšířený a dostupný tak zvaný „zvonkový“ transformátor, se sekundárními napětíčky 3 – 6 – 9V. Pro naše účely použijeme vývody napětí 3V.
Práce s touto zkoušečkou je také velice jednoduchá. Ovšem nejprve si musíme alespoň zhruba ocejchovat knoflík (šipku) na potenciometru P1, i když – nezbytně nutné to také není. Cejchujeme tím způsobem, že do objímky zasuneme tranzistor, u kterého jsme si předem zjistili jeho zesilovací činitel, a pak otáčíme hřídelkou potenciometru až najdeme bod, kdy se jedna z diod (podle vodivosti tranzistoru P-N-P nebo N-P-N) začne rozsvěcet. Zde si uděláme rysku, připíšeme zesilovací činitel, a pokračujeme dále s jinými tranzistory. Zelená dioda se rozsvítí při chodivém tranzistoru N-P-N, s tranzistorem P-N-P se rozsvítí červená LED. Pokud se nerozsvítí žádná, ani v obou krajních polohách potenciometru P1, je tranzistor vadný – přerušený. Pokud svítí stále, bez ohledu na nastavení potenciometru, je tranzistor vadný, zkratovaný.
LADICÍ ČLEN CB ANTÉNY
Chudáci síbičkáři, kteří se pokouší lámat rekordy ve spojení na maximální vzdálenosti, a mají k dispozici pouze „ručku“ s gumovou anténou zvanou „pendrek“. Což se takhle přiučit u kolegů krátkovlnařů, očíhnout, jak to dělají oni?
Tak jo, koukneme se na to. Většina z nich používá drátovou anténu dlouhou polovinu používané vlnové délky, čili lambda půl, půlka, atd. Kdo ji používá, dá mi za pravdu, že to je kvalitní anténa s dobrou účinností. Jenže má jeden háček, že na jejím konci (který chceme připojit do stanice) má vysokou impedanci, a stanice má pouze 50 ohmů, jauvajs jauvajs, to je blbé, nezbývá než tento systém navzájem přizpůsobit. Ale děti, (jak pravila babička Rosůlková v Takové normální rodince), to přeci není vůbec žádný problém!
Jednoduše si zhotovíme takové udělátko, které nám s výše uvedeným problémem pomůže, viz obrázek. Kondenzátor C2 slouží k hrubému naladění obvodu, přesněji jej do rezonance naladíme kondenzátorem C1. Pomocí kondenzátoru C3 (vazba s anténou) nastavíme poměr stojatých vln dle měřidla připojeného mezi stanici a toto zařízení na hodnotu 1:1. Cívka L je navinuta drátem průměru 1 mm a má 11 závitů.
Při použití antény dlouhé polovinu vlnové délky (v případě CB tedy 5,5 m) vychází kondenzátor C3 nastavený na maximální kapacitu.
http://kliping-aries.blogspot.cz/
Tranzistorový stabilizátor napětí
Při laborování s různými elektronickými zařízeními se velmi často stává, že potřebujeme nastavit nějaké napětí, které právě žádný zdroj který je po ruce, nedodává. Nebo během uvádění do chodu, plynule měnit přiváděné napětí. Pak je vhodné použít nastavitelný stabilizátor podle zde uvedeného příkladu. Připojíme jej ke zdroji stejnosměrného napětí, například podle článku USMER na tomto webu. Tranzistor T použijeme některý z výkonových typů, při výběru se řídíme jeho maximálním proudem, Ale stejně ještě jej upevníme na chladič.
JEDNODUCHÁ ELEKTRONICKÁ POJISTKA
Je to možná jedno z nejjednodušších zapojení elektronické pojistky, obsahuje pouze jeden tranzistor, jeden tyristor, dva odpory a tlačítko. Jeho činnost je velmi jednoduchá. Za běžného provozu protéká proud odebíraný spotřebičem přes tyristor Tyr1 a přes sériově zapojený odpor R1, jehož hodnota je zvolena tak, aby se maximální odebíraný proud vynásobený hodnotou R1 rovnal 0,7 V. V případě, že proud zátěže překročí maximální hodnotu, úbytek napětí na odporu R1 se zvětší nad uvedených 0,7 V a tím otevře tranzistor T1. Jím nyní prochází proud zátěže, a vlastně udělá zkrat pro tyristor, jeho proud tedy poklesne pod přidržovací úroveň a vypne se. Po jeho vypnutí samozřejmě již neteče žádný proud odporem R1, napětí na něm je nulové a tedy se uzavře i tranzistor, obvodem neprotéká žádný proud – pojistka je vypnutá. Po stisku tlačítka S1 se tyristor opět otevře, a obvod je připraven k dalšímu odpojování.
Ještě poznamenám (pokud to není jasné z předešlého):
Hodnota odporu R1 se volí podle výrazu 0,7V / Imax
NEJJEDNODUŠŠÍ RADIOMIKROFON
Na mnoha stránkách internetu jsou zveřejněny nejrůznější VKV vysílače, pod názvy „štěníce“, „odposlech“ nebo „bezdrátový mikrofon“. Také zde jsem do přehledu jednoduchých zapojení zařadil jedno takové schéma.
V zapojení je použit libovolný vf křemíkový tranzistor vodivosti NPN (nebo i
PNP po přehození napájecích přívodů), typu BFxxx, KFxxx, prostě tranzistor TUN
(Tranzistor Univerzální NPN). Cívka L1 je navinuta vzdušně, bez kostřičky (viz ZDE), na průměru 4
mm a má 6 závitů drátem 0,5 mm. Jako anténa slouží kousek vodiče s délkou
37 cm.
NABÍJEČKA
Jistě znáte ony případy, kdy najednou potřebujete urychleně nějakou nabíječku, ale ouvejs – právě není žádná k dispozici. Proto vám zde chci poskytnout návod na nejjednodušší nabíječku, určenou pro nabíjení všech typů akubaterií, s výjimkou velkých autoakumulátorů. Popsaný systém je založen na zapojení bez transformátoru, proto jej lze doporučit pouze „osobám znalým“, kteří vědí, co by mohl obnášet dotek se síťovým napětím.
Následující obrázek představuje zapojení, určené k nabíjení akubaterií proudem 60 mA. Doba, po kterou by se určitý článek měl nabíjet, je dán jeho kapacitou, vyjádřenou v ampérhodinách. 1 ampérhodina (Ah) je definována jako náboj, který akumulátor či článek dodá do obvodu při konstantním proudu 1 ampér za dobu 1 hodiny. Je-li například kapacita článku či baterie 1Ah (1 000 mAh, 1000 miliampérhodin) pak doba nabíjení je 1000 mA / 60 mA = 16,6 hodin.
A nyní jak vlastně toto zapojení pracuje. Přívod síťového napětí 230V je připojen přes sériově spojený odpor a kondenzátor. Odpor zde zastává funkci omezovače nabíjecího proudu a reaktance kondenzátoru (kapacitní odpor pro střídavý proud) omezuje průtok proudu na požadovanou nabíjecí hodnotu. S hodnotou uvedenou ve schématu (1 mikrofarad) je to uvedených 60 mA. Při použití dvojnásobné kapacity, tedy 2M je proud také dvojnásobný, čili 120 mA (0,12A).
Dále zde vidíme sériově zapojenou světelnou diodu LED s odporem M1 která nám signalizuje průběh nabíjení. Změnou hodnoty odporu můžeme měnit proud diody a tím tedy její jas. Připomínám, že tato LED bude svítit pouze během nabíjení, pokud zhasne, značí to konec nabíjení.
Dalším obvodem v pořadí je diodový usměrňovač v můstkovém zapojení, dá se pořídit buď jako kompaktní integrovaný obvod, nebo jej poskládat z jednotlivých diod, jak je zakresleno na schématu. Typ diod je celkem nepodstatný, důležité však je, aby jejich proud Imax > 300 mA a hlavně aby jejich zpětné napětí bylo > 350V (raději ještě více).
Použití vadné zářivky.
Přepálilo se vám žhavicí vlákno v zářivkové trubici, a nemáte právě náhradní? Nevadí, jako kutil v oboru elektroniky jistě najdete v šuplíku pár diod a kondíků. Zkuste zářivku zapojit podle následujícího schématu, hodnoty součástek jsou určeny pro trubice od 40 W do 80 W.
