Popis:
Po sepnutí vypínače Vyp 1 začne protékat proud sériovou kombinací odporu R6 a světelné diody LED5, která se rozsvítí. Zároveň se také dostane na bázi tranzistoru T1 napětí, které jej sepne a tím zapne proud do čtyřech paralelních LED1 až 4 které mají v sérii zapojeny omezovací odpory R2 až R5. Tranzistor je v základním zapojení se společným emitorem (emitor je na nulovém potenciálu) a pracuje jako běžný spínací tranzistor.
Přístrojů pro kontrolu poklesu napětí akumulátoru existuje celá řada. Zde uvádím jedno z mnoha zapojení, s použitím operačního zesilovače 741 se spolehlivou funkcí.
Uvedení do chodu:
Pokud je vše zapojeno podle schématu, je obvod zcela funkční, pouze musíme pomocí potenciometru P1 nastavit prahové napětí tak, aby při napájecím napětí 11V se LED rozsvítila. Pak po připojení do palubní sítě automobilu, (nebo vysílacího zařízení) vždy, když napětí baterie klesne pod 11V signalizuje LED tento stav.
Skutečnost, že je zde použit operační zesilovač přispívá k tomu, že zapojení může být navrženo s vysokou impedancí, takže spotřeba energie z baterie je opravdu velice minimální, až zanedbatelná.
Další verze hlídače napětí baterie je na následujícím obrázku. V tomto případě je použita akustická signalizace poklesu napětí, jelikož je výraznější, než pouze optická, kterou můžeme snadno přehlédnout. Prahové napětí se řídí volbou napětí Zenerovy diody, toto zapojení bylo použito pro kontrolu baterie s napětím 9V, Zenerova dioda byla tedy zvolena s napětím 4,7V při proudu 10 mA. Jako aktivní prvky jsou použity dva polem řízené tranzistory, jeden s kanálem N a druhý s kanálem P. Pro signalizaci bylo použito sluchátko z vyřazeného telefonního přístroje.
NASTAVENÍ TEPLOTY PÁJEČKY
Při práci s páječkou je často nutné zvolit optimální teplotu jejího hrotu. Pomocí dále uvedeného zapojení lze toho velmi lehce dosáhnout, můžeme takto získat čtyři různé napětí pro její ohřev.
Pokud jsou oba vypínače ve vypnuté poloze, jako na obrázku, je na páječku přivedena pouze jedna půlvlna síťového napětí, takže stupeň ohřevu je minimální – spíše udržuje hrot ve stavu pohotovosti. Po sepnutí vypínače Vyp1 je páječka napájena dvoucestně usměrněným napětím, které je ale stále menší než napětí ze sítě – teplota páječky je vyšší. Po sepnutí pouze vypínače Vyp2 je původně malé napětí prvého stupně zvýšeno pomocí nabíjecího kondenzátoru C1 a po sepnutí obou vypínačů stoupne teplota páječky ještě více, jelikož je nyní napájena dvoucestně usměrněným napětím, které je ještě zvýšeno pomocí nabíjecího kondenzátoru.
Zapojení bylo zkoušeno s páječkou o příkonu 40W, diody byly použity KY130/700.
Pro větší zatížení je samozřejmě nutné
zvolit diody, které snesou odpovídající proud, a rovněž zvýšit kapacitu
nabíjecího kondenzátoru C1.
Občas se vyskytne nějaké zajímavé zapojení, které by stálo za to jej vyzkoušet, ale právě není po ruce potřebná součástka. Tak například tyristor. Na obrázku je znázorněna jeho schématická značka a vnitřní struktura, na které je vidět, z jakých polovodičových vrstev s jakou vodivostí se skládá:
A nyní, jak tuto strukturu nahradit třeba tranzistory. Použijeme tedy dva s rozdílnou vodivostí, jeden P-N-P a druhý N-P N a propojíme je podle následujícího obrázku:
Ještě si ukážeme, jak takové propojení vypadá ve skutečnosti – no přeci jednoduše:
A je to!
Toto velmi jednoduché zapojení je schopno detekovat kovy (tedy případně i zlato, hihi) velikosti mince na vzdálenost až 20 cm, větší kovové předměty samozřejmě i na větší vzdálenost.
Je to v podstatě oscilátor, který pracuje na kmitočtu přibližně 140 kHz, a jeho některý vyšší harmonický kmitočet je přijímán běžným rozhlasovým středovlnným přijímačem, ve kterém slyšíme pískání – zázněj s některým rozhlasovým vysílačem na který oscilátor doladíme. Když se hledací cívka přiblíží k nějakému kovovému předmětu, laděný obvod oscilátoru se rozladí, tím se změní jeho kmitočet a zázněj, který posloucháme z přijímače je vyšší, nebo nižší (podle toho, zda je oscilátor naladěn nad nebo pod kmitočtem přijímané stanice). Hledací cívka L1 má 16 závitů na průměru 12 cm izolovaným vodičem, doporučuji navléci do izolační hadičky (bužírky apod.).
Schéma zapojení detektoru kovů.
Sestava detektoru kovů
Rozložení součástek na základové desce
Vzory těchto zapojení byly převzaty z nejrůznějších stránek na internetu, bohužel při jejich sběru a překreslování do sešitu příprav na radiokroužek, kde jsme tyto zapojení testovali, jsem si nepoznamenal jejich adresy. Pokud by někdo poznal svůj vynález, jsem samozřejmě připraven buď jej uvést jako autora, nebo zapojení vymazat.