ANTÉNNÍ Z-TUNER

pro 80 až 10 m

V radioamatérské praxi se vyskytla pro externí testování antén potřeba malého (snadno přenosného) ladicího článku (ATU), pokud možno i s indikátorem vyladění. Pokusy a laborování nakonec skončilo na známém a dosti rozšířeném zapojení „Z-tuneru“, jehož pomocí jsme obsáhli všechna testovaná pásma KV včetně CB, a který zvládl vyladit i poměrně široký rozsah impedancí, jaké představují mimo jiné testované kusy „random-wire“, tedy jen libovolný kus drátu, jehož délka je dána vzdáleností dvou stromů od sebe.

Konstrukce je poměrně jednoduchá, žádné obzvláštní zádrhele zde nejsou. Jediné, na co je třeba dávat pozor, jsou odpory R1, R2 a R3, hodnoty 50 ohmů, které musí být bezindukční. V praxi jsme neobvyklou hodnotu řešili tak, že jsme použili 2 wattové odpory s kovovou vrstvou s hodnotou 100 ohmů, a vždy dva spojili paralelně. Tím se jednak dosáhne požadované hodnoty odporu, a zároveň se zvýší jeho zatížitelnost, ba dokonce se takto sníží i vlastní indukčnost.

Cívky L1 a L2 jsou navinuty na feritovém toroidu o průměru 10 mm, s naměřenou konstantou Al = 600, cívka L1 má 6 závitů a cívka L2 má 15 závitů smaltovaným vodičem o průměru 0,27 mm.

Cívky L3 a L4 jsou navinuty na vf feritovém toroidu s Al=50 o průměru 32 mm, cívka L3 má 18 závitů s odbočkami na 7 a 10 závitu od uzemněného konce cívky, smaltovaným vodičem o průměru 0,5 mm, cívka L4 má 7 závitů stejným vodičem přes cívku L3.

Dvojitý páčkový přepínač P1 slouží k přepínání PROVOZ – LADĚNÍ, ve schématu je zakreslen v poloze „Provoz“. Anténu ladíme v poloze přepínače LADĚNÍ, nejprve se sníženým výkonem vysílače, začneme v režimu „Příjem“ podle maximální hlasitosti přijímaných signálů, přesněji doladíme v poloze „Vysílání“ na maximální výchylku měřicího přístroje M1.