VYSÍLACÍ ANTÉNY

PŘI NEDOSTATKU PROSTORU

Ve stísněných čtvrtích paneláků je někdy stavba řádné vysílací antény ztížena nedostatečným prostorem. V těchto případech si lze vypomoci použitím některé z konstrukcí antén na obrázku A nebo B.

Délka „L“ u obou antén je 20,13 m pro 80metrové pásmo, 10,06 pro 40metrové a 5,03 pro 20metrové.

Podle teoretických výpočtů anténa na obrázku A má být všesměrová, ale podle zprávy W6TZB v časopise „Radio & Television News“ bylo při téro anténě konstruované pro pásmo 80 m zjištěno, že na tomto pásmu a na 40 m je skutečně bez směrových účinků, zatímco na 20 m se již poněkud zvětšilo  vyzařování  ve směru podélné osy a na 10 m již tento směrový účinek byl dobře patrný.

 

 

 

Druhá anténa na obrázku B zujímá ještě méně prostoru. Při zkouškách byla umístěna uvnitř místnosti v horním poschodí domu. Její celková délka byla po ověření vlastní rezonance upravena pro práci na kmitočtu 7,1 MHz na 19,83 m (z původních 20,13 m). a při praktickém provozu  na pásmu 7 MHz se osvědčila.

Podle odborné literatury má mít činitel zpětného vyzařování asi 4 – 6 dB a ve srovnání s jednoduchým dipólem má být ve směru nejsilnějšího vyzařování slabší asi o 1 dB. Při pokusech o zjištění směrovosti byla anténa postupně napájena ze středů všech čtyř stran, nebyly však zjištěny žádné účinky směrovosti. Za provozu na pásmu 7 MHz byla anténa napájena koaxiálním kabelem 50 ohmů, při provozu na 14 a 28 MHz byla použita dvojlinka s impedancí 300 ohmů. S tímto napáječem anténa pracovala na pásmu 7 MHz dobře, na 14 MHz ještě uspokojivě a na 28 MHz špatně.

Hlavní obtíží při stavbě těchto antén je potřeba tří až čtyř závěsných bodů. Při jejich používání je nutno počítat s tím, že jde jen o náhražkové konstrukce, avšak místní poměry jsou mnohdy tak nepříznivé, že nezbývá se spokojit i s tímto nedokonalým řešením.