Ve skutečných poměrech (s výjimkou družicových antén) není anténa umístěna ve volném prostoru, ale nachází se v jisté výšce nad zemí. Zemský povrch v prvním přiblížení nahrazujeme dokonale vodivou rovinou a ta podstatným způsobem ovlivňuje vyzařovací diagramy antén ve vertikální rovině. Navíc, pokud je anténa zavěšena v menší výšce než Lambda půl, mění se znatelně její vstupní impedance a při výšce menší než Lambda čtvrt impedance prudce klesá (viz obrázek 1).
Obrázek 1 – vliv výšky nad zemí na vstupní impedanci horizontálního půlvlnného dipólu.
Typické tvary vertikálních směrových diagramů horizontálního dipólu v závislosti na jeho výšce nad zemí jsou naznačeny na obrázku 2. Výsledné pole složitého tvaru vzniká tím, že se celá polovina energie vyzářené směrem k zemi odráží nazpět směrem nahoru, interferuje s přímým vyzařováním ve stejném směru a podle fázového rozdílu vlny přímé a odražené se pole buď zesiluje, nebo zeslabuje. Při bezeztrátovém odrazu od dobře vodivé země je intenzita pole ve směru maxima hlavního laloku dvojnásobná proti hodnotě zářiče ve volném prostoru. Z uvedených diagramů je zjevné, že vodorovný zářič by měl být zavěšen ve výšce nejméně Lambda půl nad zemí, pokud je určen k dálkovému provozu.
Obrázek 2 – vertikální vyzařovací diagramy horizontálního půlvlnného dipólu v závislosti na výšce nad zemí.
Přednášky z amatérské radiotechniky 2
Ing. Karel Jordan CSc