JAK NA PŘIJÍMAČ S ELEKTRONKOU

 

Na dotazy odpovídá Viktor Olbramice

 

DOTAZ:

Chtel bych se zeptat jestli nevite o nejakem reflexni zapajeni nebo superreakcni. Audion uz jsem stavel s uspechem.
Na rozsah DV a SV. Aby se tam dala pouzit elektronka Ef80
predem dekuji za odpoved

 

ODPOVĚĎ:

Pokud bydlíš ve městě, pak na superreakční přijímač raději předem zapomeň. Zaprvé se používá pro vyšší pásma (VKV, UKV), výjimečně níže (dříve i na 27MHz), zadruhé superreakční divoce kmitající detektor (není-li vybaven oddělovacím předzesilovačem) produkuje silné širokospektrální rušení na spoustě kmitočtových rozsahů současně. Dá se předpokládat, že by jsi při dobré anténě mohl nechtíc svým rušením zasáhnout až do leteckých pásem. To, co by pak následovalo by bylo, ve srovnání s rušením naštvanými sousedy, jen těžko ke srovnání.

Takže zůstaňme raději při zemi u druhého tebou vybraného zapojení - u reflexního přijímače (kdy je menší šance, že nám budou padat letadla na hlavu :-)
Zde bych doporučil poohlédnout se místo po EF80 raději po strmé koncové elektronce. Typicky po EL83, EL84 (případně i 6L31, EBL21 či EL3). Reflexní jednoelektronkový přístroj se prakticky chová už jako virtuální dvoulampovka a má dost velké zesílení na to, aby mohl s dobrou anténou hrát na reproduktor. Pro vybuzení reproduktoru by ale výkon slabé EF80 nebyl dostatečný a výsledek by tě rozhodně neuspokojil. Při stavbě reflexního přijímače není vhodné postupovat metodou "hop na krávu - a je tele", ale raději vždy po jednotlivých "oživovacích" krocích, které dávají jistotu, že předchozí úsek funguje správně:

1. prostý audion

2. audion se zpětnou vazbou

3. přestavění audionu na VF zes.+detektor

4. regulace hlasitosti

5. uzavření reflexní smyčky

 

Výše uvedené odkazy jsou jen prostá schémata, kde je červeně vyznačeno vždy to, co se oproti předchozímu zapojení přistavělo. Dal jsem to dnes na web, aby jsi měl hned podle čeho stavět. Časem snad někdy přidám i nějaké textové stránky s komentářem ke stavbě i obsluze. Celkově očekávej, že se reflexák, narozdíl od čistého audionu, chová při poslechu "drsněji". Zpětná vazba je tvrdá, "krákavá", ladění není tak ostré a selektivita je také trošku horší. Je to nezbytná daň, prostě něco za něco. Zde jednoduchost a velké zesílení na úkor ostatních parametrů. Není divu, když chceme po jedné elektronce tak protichůdné činnosti jako pracovat ve funkci vysoce citlivého VF zesilovače a současně z ní udělat výkonový koncový stupeň. Ať tak či tak, samotný výsledek - že jen jediná lampa v radiopřijímači stačí ozvučit reproduktorem celou místnost - stojí za to.

 

DOTAZ:

6L31 elenktronku mam nevim kolik mam mit ta VF tlumivka zavitu?
Nevite kolik ma mit DV civka závitu? Ja se tam u audionu nemuzu dostat do DV skousel jsem vse

 

ODPOVĚĎ:

Jako VF tlumivka pro tenhle SV přijímač vyhoví prakticky jakákoliv cívečka vykuchaná z běžného mezifrekvenčního filtru nebo křížová cívečka s větším počtem závitů vyjmutá z vícerozsahové cívkové soupravy staršího rádia. Můžeš si ji také udělat tak, že divoce navineš cca 250 až 500 závitů tenkého drátku (0,05 až 0,1CuS) na kousek feritu (průměr 8mm, délka 20mm). Tlumivku však hodně vzdal od vstupní cívky a umísti tak aby byly jejich osy zcela mimoběžné. Tlumivku můžeš umístit i do dostatečně prostorného stínícího krytu. Budou-li se obě cívky blízko sebe, budou se silně ovlivňovat, a při určité vzájemné poloze se může stát, že vznikne nežádoucí VF vazba a přijímač bude kmitat či přerývaně kvičet. Při montáži nezapomeň, že na tlumivce je vysoké anodové napětí.

Cívku na DV by měla mít od oka tak 3x více závitů než cívka na SV, ale nejlépe je to řešit zkusmo. Já to kdysi, když jsem ještě neměl možnost cívky předem vypočítat a pak změřit, dělával nejčastěji tak, že jsem si postavil pokusnou krystalku ve které jsem použil právě ten ladící kondenzátor co bude ve finálním zařízení a nastavil ho zhruba do poloviny rozsahu. Místo cívky jsem oběma konci zapojil na zem volně hozenou smyčku asi desíti metrů smaltovaného drátu (např. síly 0,2CuS) a takto zapojený drát (do funkční krystalky s řádnou anténou) jsem začal vinout. Krystalka postupně začala hrát na horní části středních vln, pak se postupně rozsah posouval ke spodku středních vln, až se nakonec pozvolna dostal k vlnám dlouhým. Zda ještě přidat závity jsem průběžně zkoušel tak, že jsem do cívky zasunul kus feritové tyčky. Pokud se vložené feritu projevilo posunem pásma správným směrem, znamenalo to, že je zapotřebí ještě závity přidat. Tak jsem pomalu postupoval, až mi krystalka hrála na té stanici, kterou jsem potřeboval. Pak jsem ještě pár závitů přidal, abych vyeliminoval ležící zbytek drátu. Drát ležící na zemi jsem nakonec odstřihl a zapojil jen to, co bylo navinuto. Cívka vyrobená "na míru" tím byla na světě.

 

DOTAZ:

Ja bych jeste chtel poradit s antenou.
Tedka mam antenu v mistnosti uhlopricne. Antenu nemam kam ven natahnout.
Takze bych prosil o radu.

ODPOVĚĎ:

Anténa, to je kapitola sama pro sebe. Přes úhlopříčku místnosti, to je setsakramentsky málo. Anténa na SV by měla být pro jednoduché přijímače nejméně 10 až 20 metrů volným prostorem venku. Takže rada by zněla, nech si experimentování s těmito přijímači do přírody, kde je dost místa. Ale takovéhle "chytré" rady ode mne určitě slyšet nechceš. Takže by tu bylo ještě jedno náhražkové řešení. Můžeš zkusit rámovou anténu, ale nejprve si ji vyzkoušej k přijímačům, které ti fungují. Je směrová, takže pro ni v místnosti najdi vhodnou stěnu, kam ji opřeš nebo zavěsíš, aby byl signál nejsilnější. Až budeš vědět, že skutečně dobře funguje, teprve potom ji používej na experimenty s nově stavěnými přístroji.

 

DOTAZ:

Chtel bych se zeptat jestli nevite o zapojeni s bateriovkou 1F33? nebo s 1l33 a 3l31

 

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o použití bateriových elektronek které uvádíš, přednostně sáhni po 3L31. S tou docílíš nejlepší výsledky. 1L33 taky není špatná, ale s 1F33 spláčeš nad výdělkem, protože dává do sluchátek příliš malé proudy. Pokud jde o schéma zapojení, lze s ní postavit prakticky shodný zpětnovazební audion, jako s jakoukoli jinou síťovou elektronkou. Pouze anodové a žhavící napětí bude nižší. Pro anodu podle mých pokusů stačí i 18V (dvě 9V baterie) a pro žhavení (obě poloviny vlákna spojené paralelně) jeden akumulátorek NiMH 1,2V 2500mAh. S takovými zdroji se dá postavit jednolampovka vskutku kapesních rozměrů.

 

Na obrázku nalezneš schémátko zpětnovazebního audionu s bateriovou elektronkou 3L31. Tytéž součástky můžeš použít pro elektronku 1L33, jen zapojení její patice bude jiné. Cívka i tlumivka je prakticky stejná jako u přijímačů, které jsi už zkoušel. Pokud budeš chtít z přístroje vytěžit vše co umí (je toho překvapivě dost), použij na hlavní ladící kondenzátor vzduchový typ s hodně jemným převodem. Na zpětnou vazbu je naopak vhodné použít ladící kondenzátor foliový a zapojit ho tak, aby jeho osička byla elektricky spojená se zemí. Při použití vhodných výměnných cívek, řádně elektricky i mechanicky provedených, přístroj zvládá nejen dlouhé a střední vlny, ale dobře a stabilně poslouchá i na vlnách krátkých. Bez problémů umožní poslech i na KV amatérských pásmech 160m, 80m a 40m. Pro poslech telegrafie nebo SSB musíš mít samozřejmě zpětnou vazbu "přitaženou". Jak je patrné ze schématu, u přijímače stačí pouze vypínač v obvodu žhavení. Když elektronka nežhaví, neodebírá žádný proud ani z anodové baterie. Tohle lze ale použít, až budeš mít přístroj na hotovo zabudovaný v nějaké krabičce. Při stavbě a experimentování, vždy dříve, než do přístroje sáhneš - odpoj obě destičkové devítivoltové baterie. Je to životně důležité. Nejde o tvou bezpečnost, ale o "přežití" elektronky. Přívod +18V= vede přímo na patici elektronky (vývod "g2"), což je jen kousíček od kolíčku "f", kde smí být jen 1,5V. Kdyby jsi nedopatřením spojil při práci na patici elektronky "g2" s "f", okamžitě shoří v elektronce žhavící vlákno a lampa může putovat do popelnice (respektive kvůli stopovému obsahu bária raději do kontejneru s nebezpečným odpadem). Za tu legraci to nestojí. Vřele doporučuji na vývod "g2" nasadit izolační bužírku. I přes tuto "blbuvzdornou" úpravu je zapotřebí s bateriovými elektronkami pracovat vždy uvážlivě a s rozmyslem.

 

Pokud by jsi uvažoval o zapojení reflexního přijímače s 3L31, jsou s tím spojené určité problémy a výsledek není tak jednoznačný. Jak se říká "jde to - ale dře to". Problém je v tom, že aby elektronka pracovala jako VF předzesilovač (1. funkce reflexu), potřebuje mít dost výrazné záporné mřížkové předpětí na řídící mřížce. To se u nepřímo žhavené elektronky (např.6L31) snadno získá pomocí odporu a kondenzátoru vřazeném do přívodu je katodě. Lampa si pak "vyrobí" mřížkové předpětí sama podle svých představ. Jenže elektronka 3L31 (i ostatní bateriové) má katodu přímo žhavenou, kterou by bylo záhodno uzemnit. Obvod na získání automatického mřížkového předpětí pak není kam dát. A co teď? Buď by se musel "našidit" mezi propoj žhavícího článku s anodovou baterií, či do mínusové větve anodky. Tím se ale ztratí elegance kompaktního bateriového bloku i dost podstatná část napájecího napětí, takže by se jedna destičková baterie musela přidat. Nebo by se musela použít jiná baterie (tzv. mřížková), která by potřebné napětí poskytla přímo. V minulosti se to tak dělalo, ale popravdě řečeno, mě se to nelíbí. V obou případech je potřeba baterii navíc a efekt nic moc.

 

DOTAZ:

ta zpětovazební cívka ma byt spolu ma byt vedle druhe civky?

ta ramova antena se da naladit na SV kondenzatorem u anteny pak se pripoji na vstup prijmace pak se jen ladi kondenzatorem v prijmaci?
nebo u anteny

 

ODPOVĚĎ:

Ta zpětnovazební cívka je navinutá závit vedle závitu na stejné plastové trubičce, asi 3 až 5mm pod tou hlavní cívkou a i smysl (směr)vinutí je stejný. Prakticky to vypadá velmi podobně, jak je to označeno na schématu. I vývody (horní, spodní) jsou tak, jak je na schématu označeno. Vývody nebo smysl vinutí nesmíš přehodit, jinak místo kladné zpětné vazby vznikne vazba záporná. A místo aby více zesilovala, bude naopak příjem zhoršovat.

Jedno u té rámové antény není bohužel řečeno. A sice to, že ne úplně vždy je vhodné rámovku ladit paralelním kondenzátorem. A také je zamlčeno to, že ne vždy je ji možno připojit přímo. Text jejího popisu to neuvádí, protože předpokládá spíš připojení továrního historického přijímače, který má jinak řešený vstup než přijímač tvůj. Když však budeš připojovat svůj přijímač, kde je pro anténní zdířky zřízena odbočka z hlavní cívky takzvaně "natvrdo", je potřeba to něčím oddělit, aby anténa byla navázána volněji. Proto zemní svorku antény připojil na zemní svorku přijímače přímo, ale anténní svorku antény na přijímač přímo nepřipojuj. Do cesty tohoto drátu vřaď keramický kondenzátor 30 až 100pF a pak to zaveď na odbočku hlavní cívky označenou "a3". Pak si bude moci anténa "žít svým životem" a přijímač taky svým.

Můžeš si i zaexperimentovat a místo tohoto keramického kondenzátoru použít nějaký malý ladící kondenzátor (z transistorového rádia např. 2x 270pF, sekce spojeny paralelně). Vznikne tu pak ještě druhý (sériový) ladící obvod ("cívka" antény + kondenzátor + několik závitů cívky v přijímači). Tento anténní rezonační obvod, když se vyladí, chová se tak, že bude do přijímače dodávat podstatně více energie než prostá nevyladěná anténa. (Je to vlastně obdoba přizpůsobení antény u vysílače.)

Obsluhovat se takové "udělátko" bude následovně:
Poslouchanou stanici nejprve klasicky naladíš ladícím kondenzátorem na přijímači. Pak zkusíš doladit anténní kondenzátor, popřípadě i změnit počet závitů rámové antény tak, aby se hlasitost poslouchané stanice ještě dále zvýšila (pozor, budou to ovlivňovat i předměty v okolí antény). No a nakonec budeš přidávat obezřetně knoflíkem zpětné vazby, dokud ještě nebude zvuk zkreslený nebo přijímač pískat. Počítej s tím, že anténní kondenzátor nebude ladit příliš ostře, takže s ním nebude zapotřebí příliš často kroutit.

Kdyby se ti to zdálo složité, tak ladící kondenzátor od antény k přijímači nahraď obyčejným keramickým kondenzátorem 50 až 100pF a na cívce použij třetí odbočku od spodu. Ono to bude taky hrát.

 

DOTAZ:

jeste jedna otazka kolik ma mit VF tlumivka indukcnost?
ja bych se ji navinul ve skole na mustku

 

ODPOVĚĎ:

S tou tlumivkou se moc párat nemusíš (v některých přijímačích ji zastupoval obyčejný odpor). Zde jde o to, aby měla výrazně větší indukčnost než zpětnovazební cívka a VF energie, která má jít do ZPV cívky se neztrácela bez užitku v reproduktoru. Pokud chceš nějaké konkrétní číslo, zkus navinout takových 500mikroH (nebo když se povede i více). To by měla být hodnota dostatečná i pro práci na dlouhých vlnách. Na vyšších rozsazích to samozřejmě bude vyhovovat určitě, protože čím vyšší frekvence tím menší indukčnost tlumivky splní tutéž funkci.