VF GENERÁTOR

Popisovaný generátor – tedy vlastně stabilní vysokofrekvenční oscilátor s čistým sinusovým signálem – byl původně určen jako místní oscilátor pro testování vývoje přímosměšujících přijímačů. V domácí praxi se ale dá použít na mnoho nejrůznějších účelů, jako třeba od signálního generátoru pro slaďování přijímačů, až po nastavování pásmových propustí a podobně.

Ladicí kondenzátor byl použit styroflexový z tranzistorového přijímače u něhož byla odstraněna polovina statorových i rotorových desek. Pomocí tohoto kondenzátoru a cívek L2 až L5 bylo dosaženo souvislého překrytí pásma SV a KV od 1,7 až do 30 MHz. Později byly přidánt ještě další tři cívky (L1, L6 a L7). Při experimentech s ladicím kondenzátorem s maximální kapacitou 250 pF bylo dosaženo ještě dalšího překrytí pásem středních a dlouhých vln, a díky cívce L1 také kousek VKV pásma od 31 do 80 MHz.

Celý oscilátor byl sestaven na jedné malé destičce plošných spojů o rozměrech 50 x 80 mm podle obrázku 2. Folie na zbytku není odstraněna, slouží jako „zem“, z důvodu srozumitelnosti nejsou záměrně tyto plochy zobrazeny. Samozřejmě můžete také vyrobit destičku plošného spoje uvedeného v literatuře [1].

Obr. 2

V tomto provedení byl použit jako místní oscilátor do pokusných přijímačů, pro použití jako dílenský generátor byl spolu s napájecím zdrojem (samostatná destička se stabilizátorem napětí na 9 V) byl upevněn na hliníkový plech a celek uzavřen v kovové krabičce potřebných rozměrů. Byla použita krabička od vadného SET-TOP Boxu o rozměrech 130 x 150 x 90 mm. Na přední panel byl vyveden vypínač napájení, přepínač rozsahů, hřídel ladicího kondenzátoru, dioda LED k indikaci zapnutí a na zadní panel koaxiální konektor BNC (získaný z vyhozené síťové karty z počítače).

Pro použití jako dílenský generátor pro měřicí účely je vhodné připojit k výstupu regulátor výstupního napětí (attenuátor) nebo alespoň potenciometr 470 ohmů s cejchovanou stupnicí.

Cívky laděného obvodu jsou navinuty na kostry cívek z DV a SV rozsahů z vyřazeného rozhlasového přijímače, případně i z jiných zdrojů – podle toho, co se vám podaří sehnat, například z mezifrekvencí elektronkových TV přijímačů. V krajním případě poslouží i rukojeti z propisek, nebo umělohmotné (PVC) trubky. Počet závitů cívek (tedy jejich indukčnost) závisí na kapacitě použitého proměnného kondenzátoru a je nastaven tak, aby byl částečný přesah kmitočtů jednotlivých rozsahů. Při slaďování (nastavení rozsahů) zmenšujeme nebo zvětšujeme počet závitů cívek, postup kontrolujeme podle měřiče kmitočtu nebo přijímače s cejchovanou stupnicí.

Cívka L7 má pro svou větší požadovanou indukčnost navíc feritové dolaďovací jádro (a samozřejmě i odpovídající počet závitů). Údaje o vinutí cívek, hranice dílčích rozsahů a výstupní úrovně generátoru jsou uvedeny v následující tabulce.

Vazební kondenzátor C5 s kapacitou 4,7 až 6,8 pF je nejvhodnější keramický s malými ztrátami pro VF. Jako ladicí kondenzátor by byl nejvhodnější typ se vzduchovým dielektrikem, s kuličkovými ložisky, bez hystereze při otevírání a zavírání, ale takový se špatně shání. Jak jsem již uvedl, u pokusného vzorku byl použit styroflexový kondenzátor, a pro krátkodobá měření byl téměř vyhovující. Při použití kvalitních kondenzátorů po 10 – 15 minutách zahřátí bylo dosaženo driftu kmitočtu nepřesahujícího 500 Hz za hodinu na kmitočtech 20 – 30 MHz (při stabilní okolní i vnitřní teplotě).

Po ukončení nastavování všechny cívky (kromě L1, která je jedním koncem připájena je kostře) jsou fixovány lepidlem poblíž přepínače rozsahů a ladicího kondenzátoru.

Literatura: 1. Коротковолновый ГИР - Радио, 2006, №11, С.72.