Jeden z mladých členů našeho radiokroužku si pořídil (přesněji řečeno dostal k narozeninám) scanner. No samozřejmě jak jinak – okamžitě začal prohledávat všechny možné i nemožné kmitočty, plnit si databázi zachycených stanic, a tak dále – vždyť to jistě dobře znáte, alespoň vy, majitelé scannerů. No a samozřejmě také jste jistě narazili na obdobný problém, jako Daniel. V pásmu UHF se „nedá nic chytit“, kromě nějakých péemerek, zvonků a hlavně chůviček. Na jedné další schůzce kroužku se svěřil se svým problémem, a z debat se vykutálelo řešení – což tak pořádnou anténu? Nejlépe takovou, která by dovedla potlačit rušivé signály….. Ale hlavně takovou, která by se dala vyrobit i doma v kuchyni.
Rozhodnuto. Existuje málo známá anténa, nazvaná skeletový dipól, jinak také známá pod názvem „motýlek“. Je celovlnná, širokopásmová, obsáhne kmitočty od 400 do 800 MHz a hlavně je poněkud výhodnější svou citlivostí a směrovostí než půlvlnný dipól pro tato pásma. Tvoří jej dvě křídla ze slabšího plechu, upevněná ve vhodném podstavci (nikomu to neříkejte, ale pro prvé pokusy jsme použili kostku z pěnového polystyrenu, do které jsme plechy zařízli). Její impedance sice je 300 ohmů a vstup scanneru má 50 ohmů, ale balun 1:6 to spolehlivě vyřeší. Do té doby, než si pořídí pořádný vysokofrekvenční feritový toroid, používá pro tuto anténu přizpůsobovací člen na kousku plošného spoje pocházející z nalezené UHF TV antény typu síto (tak zvaný meandr). Ten má sice výstup 75 ohmů, ale v praxi žádný rozdíl není poznat.