JEDNODUCHÝ TDO

Čili Transistor Dip Oscilátor – sací měřič rezonance.

Poslání každé antény je převést s maximální účinností vysokofrekvenční energii vyrobenou vysílačem na energii elektromagnetického pole a vyzářit je ve tvaru elektromagnetických vln. Pro docílení maximálního vyzařování elektrického a magnetického pole musí být anténa v rezonanci na daném kmitočtu. Na jaký kmitočet je právě anténa naladěna, je možno zjistit několika různými způsobu, velice často používaný (a značně jednoduchý) způsob je změřit rezonanční kmitočet antény pomocí sacího měřiče rezonance. 

Je to v podstatě běžný oscilátor s cívkou, pokud se k ní přiblíží laděný obvod naladěný na stejný kmitočet, začne z oscilátoru odsávat energii, což se projeví poklesem výchylky ručičky měřicího přístroje (dip). Přístroj umístíme do menší kovové krabičky, abychom zabránili rozlaďování rukou, ve které jej držíme. Na jedné straně umístíme měřicí přístroj (ve vzorku ze starého magnetofonu) nebo zdířky pro připojení vnějšího přístroje (multimetr, raději ne digitální) a knoflík ladicího kondenzátoru s podloženou stupnicí. Na protější straně upevníme konektor (ve vzorku použit nf tříkolíkový DIN) sloužící k připojení výměnných cívek L.

Původně byl tento přístroj konstruován pouze pro jeden rozsah, od 25 do 30 MHz, jelikož měl sloužit hlavně k ladění antén pro CB. Cívka byla navinuta na kostře o průměru 20 mm, délka vinutí 30 mm, 9 závitů smaltovaným vodičem ze starého transformátoru o průměru 1,6 mm. Odbočka byla na druhém závitu od studeného (uzemněného) konce. Později ale jsme jej v kroužku doplnili konektorem a pomocí výměnných cívek jsme docílili překrytí kmitočtů v rozsahu od 3 do 150 MHz. Dodatečně bylo zjištěno, že během měření antény kmitočet oscilátoru v měřiči stoupl o 0,2 až 0,4 MHz v závislosti na tom, jak je těsná vazba.

Obdobný přístroj konstrukce VU2MMZ osazený bipolárním tranzistorem je ZDE.