SSB na rozhlasovém přijímači

 

Mezi posluchači rozhlasu se vyskytuje mnoho typů přijímačů, které mají možnost poslechu na krátkých vlnách, většinou v pásmu 49 až 13 metrů. Po čase je ale přestane bavit poslouchat jen rozhlasové vysílače, a zatouží se podívat podrobněji, co všechno se na těch krátkých vlnách děje, co všechno se tam dá slyšet. Tento návod samozřejmě mohou využít i ti, kteří na svém přijímači nemají krátkovlnný rozsah, pouze střední vlny – po zde popsané úpravě svůj přijímač mohou doplnit tak zvaným konvertorem, měničem, který přemění kmitočty krátkovlnného pásma na kmitočty v pásmu středních vln. Několik takových konvertorů zde bylo již popsáno, brzy budou následovat další.

 

Při vysílání modulací SSB (Single Side Band, Jedno Postranní Pásmo) se nevysílá nosná vlna, takže běžné amplitudové demodulátory (detektory) nemohou signál zpracovat a převést na nízkofrekvenční kmity. Nezbývá nám, než si tuto nosnou vlnu (t.j. základní kmitočet) vyrobit sami. Jak? No, k výrobě vysokofrekvenčních (a všeobecně i jiných) kmitů slouží zapojení zvané OSCILÁTOR. V našem případě jej označujeme zkratkou BFO (Beat Frequency Oscillator, viz třeba http://en.wikipedia.org/wiki/Beat_frequency_oscillator ). Tento oscilátor bude pracovat na kmitočtu malinko rozdílném od kmitočtu mezifrekvence použitého přijímače, který bývá většinou 468 kHz, tedy na 469 nebo 467 kHz, aby smíšením obou kmitočtů vznikl slyšitelný zázněj.

 

Schéma záznějového oscilátoru je na obrázku 1, je to klasické, často používané zapojení označované podle svého autora jako OSCILÁTOR COLPITTS. Pokud je někdo z vás duše hloubavá, a chtěl by vědět něco více o podmínkách jeho práce a nastavení kmitočtu oscilací, uvádím na konci této stati výstřižek z mého poznámkového sešitu (obrázek 4). Doporučuji.

Obrázek 1 - BFO

Součástky:

L = 100 uH (možno použít mf transformátorek s nezapojeným sekundárem)

C1 až C5 = 1n

C6 = M1

R1 a R2 = 10k

R3 = 1k

Tranzistor T = libovolný křemíkový NPN, v případě přijímače s uzemněným kladným pólem použít tranzistor PNP. Jsou dobře použitelné i NF tranzistory.

 

Vysokofrekvenční kmity odebíráme z emitoru (tedy v obvodu nízké impedance) přes kondenzátor C5 a vedeme je na upravený demodulátor podle obrázku 3. Výhodné by ještě bylo vyřadit z činnosti obvod AVC (automatické řízení citlivosti), například zkratem na kostru.

 

Obrázek 2 – původní zapojení demodulátoru

 

Obrázek 3 – upravené zapojení demodulátoru

 

Nyní se již můžeme pokusit proladit přijímač přes pásmo krátkých vln, a pokud je vše v pořádku, při přelaďování přes každou AM stanici slyšíme nejprve vysoký zázněj, který se postupně snižuje až do nuly, a při dalším ladění opět stoupá. Pokud po cestě narazíme na stanici vysílající telegrafii (CW), kdy se vysílá pouze přerušovaná nosná vlna, slyšíme zázněj ve tvaru vysílaných dlouhých a krátkých tónů, lidově čárek a teček (nesprávné označení). Po naladění na stanici pracující provozem SSB slyšíme nejprve nesrozumitelné „blekotání“, naladíme přijímač tak, aby bylo co nejhlasitější a jádrem v cívce BFO se snažíme docílit srozumitelného hlasu, pro pohodlnější ladění doporučuji stáhnout hlasitost.

           

      Obrázek 4 – oscilátor Colpitts