JEDNODUCHÝ SDR PŘIJÍMAČ

Princip tohoto zapojení byl převzat z techniky milimetrových vln, kde je používání aktivních prvků obtížné pro jejich supervysokou cenu. Takže v tomto pokusném zapojení SDR přijímače na 40 m pásmo byla zvolena neobvyklá metoda, tedy jednoduchý směšovač s jednou diodou, i když z jiného důvodu. Původně byl totiž tento přijímač konstruován v kroužku mladých žáčků v soukromé garáži a důraz byl tedy kladen na maximální jednoduchost a co možná nízkou cenu, vzhledem k nulovým (spíše záporným) dotacím na provoz kroužku. Pásmo 40 metrů bylo zvoleno proto, že se zde dají zachytit zajímavé stanice téměř celý den, na rozdíl od známé polední pauzy pásma 80 metrů.

Oba vysokofrekvenční signály – z antény a z místního oscilátoru – přichází na směšovač s diodou D1, kde se navzájem smíchají a vzniknou další dva kmitočty – součtový (f_ant + f_osc) a rozdílový (f_ant - f_osc). Dolní propust L3-C9 propustí k dalšímu zpracování pouze rozdílový kmitočet, tedy nízkofrekvenční signál, a zbývající tři vysokofrekvenční signály zkratuje na kostru (zem).

Na první pohled je tento systém velmi podobný přijímačům s přímým směšováním, které byly mnohokrát popsány v radioamatérské literatuře i zde na tomto webu. Až k dolní propusti tomu tak skutečně je, ale další algoritmus zpracování spektra zvukových kmitočtů se již od přímého směšování značně liší. Další zesílení a úpravy zvykového signálu již probíhají ve zvukové kartě počítače, která je řízena některým z SDR-programů. Analogový signál se nejprve převede do digitálního tvaru a pak již následuje jeho zpracovávání: oddělení jednotlivých částí zvukového spektra a jejich formování v závislosti na použité modulaci, obnovení chybějící nosné vlny signálů LSB, USB případně CW, filtrace šumů a rušení. Dále zde probíhá zpětný převod zpracovaného signálu z digitálního zpět do analogového tvaru, jeho zesílení a reprodukce pomocí sluchátek nebo reproduktoru.

Pokud přijatý signál má digitální modulaci (RTTY, PSK atd.), pak následuje jeho dekódování počítačem pomocí speciálního programového vybavení určeného ke zpracování „číslicových“ druhů spojení (DigiPan, MixW, WinPSK atd).

Na obrázku je sejmutá obrazovka SDR-programu M0KGK, znázorňující příjem sedmi stanic PSK v rozsahu kmitočtů 7 036 až 7 038 kHz, jejich další zpracování proběhlo pomocí programu WinPSK. Co se týče vhodných programů pro provoz tohoto přijímače, strejda Google jistě velmi ochotně pomůže, pokud mu zadáme výraz „Programy SDR“, vypíše obrovské kvantum odkazů. Pro naprosté začátečníky bych doporučil program ROCKY 3.6. od VE3NEA. Tento jednoduchý soft umí kromě CW, LSB a USB dekódovat i signály BPSK31 na 7.035MHz.

Námět RV3GM.