ROZHLASOVÁ PÁSMA

Nejprve si osvětlíme některé pojmy, používané v radiotechnice.

Jistě jste všichni viděli, jak od kamene hozeného do vody se na hladině rozbíhají kruhy vln. Pokud se na takovou vlnu podíváme blíže, zjistíme, že ona vlna je v podstatě tlumená sinusová oscilace určitého kmitočtu. Podobně vypadá rádiová vlna, její délka závisí na kmitočtu vysílače. Mezi vlnovou délkou a kmitočtem je souvislost, která je prezentována vzorcem L = 300 000 / f, kde L je vlnová délka (označovaná také jako λ (řecké písmeno lambda), f je kmitočet a 300 000 je konstanta, tedy rychlost šíření rádiové vlny ve vzduch (metry za sekundu), tedy i rychlost světla (přesněji 299 792 458 metrů za sekundu). Ze vzorce lze odvodit i kmitočet f = 30 000 / L. Jak je vidět, kmitočet a vlnová délka jsou vzájemně vázané veličiny. Čím je vyšší kmitočet, tím je kratší vlnová délka, a opačně.

Podle mezinárodní dohody mají všechny rozhlasové vysílače striktně definované kmitočtové pásma. Nyní se podívejme podrobněji na pásma určená k vysílání.

Rozsah DV – dlouhé vlny (long wave, LW) jsou rádiové vlny s kmitočty 150 až 408 kHz (kilohertz), tedy s vlnovou délkou 2 000 až 700 metrů. Tento rozsah je u nás v současné době téměř nepoužíván, naposledy z vysílače Topolná, do 28. února 2014. Rozsah DV se vyznačuje vysokou úrovní průmyslového a kosmického rušení. Maximální dosah může být dle výkonu vysílače až 1 000 km.

Rozsah SV - střední vlny (medium wave, MW), - jsou rádiové vlny s kmitočtem 525 až 1600 kHz, kilohertz, (vlnová délka 540 - 200 metrů). Také tento rozsah je charakterizován vysokou úrovní rušení. V noci mohou rádiové vlny v důsledku tzv. "troposférického" šíření dosáhnout až na velmi velké vzdálenosti (až 4 tisíce kilometrů). Pokud je ve vaší blízkosti SV vysílací stanice, může být její vysílání přijímáno s docela uspokojivou kvalitou.

Rozsah krátkých vln (short wave, SW) – je od od 200 do 10 metrů (kmitočet od 1,6 do 30 MHz, megahertzů). Tento rozsah umožňuje rádiovou komunikaci na obrovské vzdálenosti díky odrazům od atmosférických vrstev. Krátké vlny se odrážejí od ionosféry ve výšce 60 – 80 km nad zemským povrchem, která se chová jako vodivá plocha. Stav ionosféry se mění vlivem slunečního záření, mění se i podmínky šíření krátkých vln v různých denních a nočních dobách a tím je možný příjem i na velké vzdálenosti. Krátké vlny se odrážejí od ionosféry ve výšce 60 – 80 km nad zemským povrchem, která se chová jako vodivá plocha. Stav ionosféry se mění vlivem slunečního záření, mění se i podmínky šíření krátkých vln v různých denních a nočních dobách a tím je možný příjem i na velké vzdálenosti.

V pásmu krátkých vln jsou pro rozhlas vyhrazeny určité úseky kmitočtového spektra, viz následující tabulku:

Pásmo

Kmitočty od - do

120 metrů

2300 - 2495 kHz

90 metrů

3200 - 3400 kHz

75 metrů

3900 - 4000 kHz

60 metrů

4750 - 5060 kHz

49 metrů

5900 - 6200 kHz

41 metrů

7100 - 7350 kHz

31 metrů

9400 - 9900 kHz

25 metrů

11600 - 12100 kHz

22 metrů

13570 - 13870 kHz

19 metrů

15100 - 15800 kHz

16 metrů

17480 - 17900 kHz

15 metrů

18900 - 19020 kHz

13 metrů

21450 - 21850 kHz

11 metrů

25600 - 26100 kHz

Šíření krátkých vln během dne není stále stejné. Tak zvané „noční“ rozsahy jsou v pásmech 41 a 49 metrů. Na těchto pásmech se v noci zlepšuje šíření rádiových vln, objevuje se velký počet rozhlasových stanic. Rozsahy 25 a 31 metrů jsou tak zvané „denní“, na nich je dosah ve dne větší než v noci.

Tyto rozsahy DV, SV a KV jsou AM pásma – na nich se vysílá s amplitudovou modulací signálů.

Rozsah velmi krátkých vln - VKV (VHF, Very High Frequency) umožňuje vysílání s velmi dobrou kvalitou díky použití tzv. FM (Frequency Modulation). Používaný rozsah VKV FM je 88-108 megahertz. V tomto pásmu je možné přijímat vysílání ve stereofonním vysílání. Nevýhodou pásma VKV je vysoký útlum rádiové vlny. Maximální vzdálenost k rozhlasové stanici nesmí překročit 100 kilometrů (v praxi tato vzdálenost zřídka přesahuje 30-40 kilometrů).

Různé vlnové délky mají různou schopnost ohýbat se kolem překážek, které se vyskytují na jejich cestě. Rádiová vlna s délkou například 500 metrů se volně ohýbá kolem domu, což nelze říci o vlně 3 metry (VKV 100 MHz). Krátká vlna nemůže obejít překážku, která je větší než její délka, a proto musí touto překážkou procházet. Tím je její intenzita podstatně snížena, důsledkem toho je hlasitost rozhlasového vysílání oslabená. Aby se maximalizoval poloměr příjmu, vysílací i přijímací antény umísťujeme nad úroveň překážek, které se v cestě mohou vyskytnout.