REGULOVANÝ ZDROJ
PRO PRVÉ POKUSY

V kutilských domácnostech se velmi často vyskytují síťové zdroje s usměrňovačem (černé škatulky), ať již třeba od notebooků, tiskáren a podobně, vhodným zdrojem jsou také sběrné dvory, tam, kde se dá se správcem rozumně domluvit. V mnoha případech při laborování s různými zapojeními by se nám hodil zdroj napětí s regulovatelným výstupem.

Zdroj uvedený na obrázku poskytuje jakékoli žádané napětí v rozmezí od 0 V do 12 V – dle použitého zdroje napětí. V tomto případě ale můžete z běžce potenciometru odebírat jen velmi malý proud vzhledem k odporu potenciometru. Pro odběr větších proudů musí být regulovatelné zdroje konstruovány s aktivními prvky, jako třeba výkonové tranzistory, integrované obvody a podobně.

Plynule regulovaný zdroj.

Tento zdroj má oproti předchozímu tu výhodu, že z něj můžeme odebírat podstatně větší proud. Důvod spočívá v tom, že proud děličem (potenciometrem) je β krát menší, než tomu bylo v předešlém případě. Řecké písmeno β (beta) označuje zesilovací činitel tranzistoru (v testovaném případě 100).

Použitím tranzistoru lze tedy značně zmenšit proud z baterie do děliče (oproti použití samotného potenciometru). Odpor 10 ohmů chrání tranzistor při náhodném zkratu, odpor 220 ohmů chrání bázi tranzistoru před přetížením při otočení potenciometru běžcem ke kladnému pólu zdroje.

Tranzistor T1 volíme některý z výkonových typů s vodivostí NPN, při stavbě v kroužku jsme použili starší KU605. Pokud chceme použít tranzistor vodivosti PNP, musíme pak přehodit polaritu napájecího zdroje (tím samozřejmě i polaritu výstupního napětí. Maximální výstupní napětí je oproti napájecímu zdroji zmenšeno o úbytek o úbytek na tranzistoru (cca 0,8 V) a na odporu 10 ohmů podle odebíraného proudu (doufám, že ohmův zákon znáte). Při maximálním odebíraném proudu 50 mA bude úbytek činit 0,5 V, výstupní napětí lze tedy regulovat v rozmezí 0 – 10,7 V při napájecím napětí 12 V a 0 – 12,7 při napájecím napětí 14 V (některé barevné tiskárny Hewlett-Packard).