Přišel za mnou jeden z mých bývalých žáků si postěžovat, že dům, ve kterém bydlí si koupil jeden soukromý majitel a tomu se nelíbilo, že měl z okna na protější strom nataženu anténu ke svému přeladěnému přijímači VEF-201. Ještě v dobách, kdy jsem vedl radiokroužek, jsme jich několik upravovali pro příjem pásem 80 – 40 – 20 m a přidávali záznějový oscilátor pro příjem SSB.
No, co se dá dělat, soukromý majetek je svatý, takže zkusíme problém obejít. Když nemůže být anténa vně domu, což ji umístit dovnitř? Již dříve jsme v kroužku dělali pokusy s rámovou anténou vytvořenou z drátu připevněného připínáčky k okennímu rámu (viz jeden z předcházejících popisů). Jak to tentokrát dopadlo, ukazuje následující obrázek. Ze slabších latěk jsme vytvořili kříž, na který jsme připevnili smyčku z plochého třípramenného kablíku, všechny vodiče spojené dohromady. Na podstavec (prkénko 30 x 30 cm, jaké bylo po ruce) jsme pomocí vrutů upevnili plechový úhelníček s ladicím kondenzátorem ze starého kapesního tranzistoráku, obě sekce spojené paralelně. Body ANT a ZEM jsou k připojení k anténě a zemi (kostře) přijímače, kondenzátor C1 je výše uvedený ladicí kondenzátor, kterým vyladíme rám do rezonance na pracovním kmitočtu a C2 je kapacitní trimr s maximální kapacitou kolem 15 až 20 pF, kterým nastavíme optimální vazbu s přijímačem.
Nu a výsledek překonal naše očekávání, stanic bylo slyšet po vyladění antény mnohem více a hlavně silněji, než s původní drátovou anténou dlouhou 20m. Navíc se objevila další výhoda, že takto provedená anténa má výrazné směrové účinky a tak je možno potlačit nežádoucí rušivý signál.
Zdroj časopis RADIO 5/1985