POKUSY S KMITY

Co to je kmitočet – předpokládám že to už víte, víte také, že může být vyšší nebo nižší. Těm nižším se říká nízkofrekvenční, nebo také akustické, pokud jsou v tom rozsahu, který jsme schopni zachytit sluchem. Opakem jsou vysoké kmitočty, také vysokofrekvenční, jsou to například ty, které vyrábí vysílače.

VÝROBA KMITŮ

Jistě, ty vysoké kmitočty jsou zajímavější, tak se na ně zkusíme podívat blíže. No a čím jiným bychom měli začít než tím, jak se je vyrobit. K tomu se používají zapojení zvané oscilátory, ale my si zapojení zdokonalíme. Jak? Podívejte se dále. Hitem jsou číslicové (digitální, logické) integrované obvody, tak použijeme jeden z těch úplně základních – označovaný MH7400. Zatím si nebudeme vysvětlovat, že to je čtyřnásobné dvouvstupové hradlo NAND, prostě a jednoduše jej budeme považovat za čtyři zesilovače v jedné škatulce. No a vzhledem k tomu, že principem oscilátoru (který vyrábí požadované kmitočty) je zesilovač s kladnou zpětnou vazbou z výstupu zpět na vstup, je použití tohoto obvodu jasné. Teď ještě zařídit, aby ten kmitočet byl takový, jaký požadujeme – to se do obvodu zpětné vazby zařadí „něco“ co si vybere jen ten jeden kmitočet. Obvykle to bývá laděný obvod vzniklý spojením cívky a kondenzátoru, jenže s vinutím cívek mají nezkušení začátečníci dosti značné problémy. Takže si to (díky vlastnostem použitého obvodu) zjednodušíme a použijeme samotný kondenzátor, ten se již dá sehnat hotový). No a abychom mohli vyrábět různé kmitočty podle našich požadavků a potřeb, zvolíme tento kondenzátor proměnný, čili ladicí, nebo postačí i nastavitelný pomocí nástroje (šroubováku) zvaný trimr.

Toto zapojení je také známo pod názvem“rušička“, protože ve svém okolí dokáže pěkně zarušit příjem rozhlasu i televize do vzdálenosti 1 až 2 metry, při vhodném nastavení (varuji, nezkoušet!) i mobilní telefony. Zde je popsán k účelům výuky a demonstrace, tedy není určen k běžnému používání.

PŘÍJEM KMITŮ

Takže nyní se budeme zabývat tím, jak tento vyrobený kmitočet (můžeme také říkat vlny) přijímat, indikovat. V literatuře je popsána celá řada detektorů, zde si uvedeme jeden z těch nejjednodušších a nejúspěšnějších typů. Obvykle bývají ke zjišťování jejich amplitudy (napětí) používány ručičková měřidla, není ale důvod k nepoužití běžnějších digitálních multimetrů.

Při použití běžných součástek se podařilo umístit celé zapojení na díl ze síťové zástrčky.

Toto naměříme při vypnutém oscilátoru:

A tohle při zapnutí – připojení napájení z ploché baterie 4,5V.

Pokud by jste při konstrukci detektoru použili miniaturní součástky, mohl by vycházet opravdu mrňavý.