OHMŮV ZÁKON
Ohmův zákon je základem celé elektrotechniky. Každý, kdo má co do činění s elektřinou nebo elektronikou, by jej měl znát!
Ohmův zákon popisuje vztah mezi napětím a proudem tekoucí určitým odporem. Tento vztah byl objeven německým fyzikem Georgem Simonem Ohmem (narozen 16.03.1789, zemřel 06.07.1854). Podle něj byla pojmenována jednotka ohm (Ω) pro elektrický odpor.
Zkuste:
Abychom si vztah blíže osvětlili, provedeme jednoduchý experiment. Na následujícím obrázku je znázorněn regulovatelný zdroj napětí, zatížený odporem R s hodnotou 15 ohmů, dimenzovaným na ztrátový výkon 10 wattů. Postupně zvyšujeme napětí po 1 voltu, a měříme proud protékající obvodem.

Výsledek pokusu:
Pokud zvětšujeme napětí při zachování stejné hodnoty odporu, současně ve stejném poměru se zvětšuje proud protékající obvodem. Při zvětšení napětí na dvojnásobek, je proud také dvojnásobný. Výsledky měření jsou shrnuty v následující tabulce:
|
Napětí ve Voltech |
Proud v Ampérech při odporu R = 15 Ohmů |
|
1 |
0,07 |
|
2 |
0,13 |
|
3 |
0,20 |
|
4 |
0,26 |
|
5 |
0,33 |
|
6 |
0,40 |
|
7 |
0,46 |
|
8 |
0,53 |
|
9 |
0,59 |
|
10 |
0,66 |
|
11 |
0,74 |
|
12 |
0,80 |
Z toho můžeme odvodit
následující závěry:
Proud I je úměrný napětí U.
Proud I je nepřímo úměrný odporu R.

Dále můžeme odvodit:
Na každém odporu při průtoku proudu vzniká úbytek napětí.
Tento úbytek napětí je závislý na velikosti hodnoty odporu a velikosti protékajícího proudu..

Ohmův trojúhelník:
Můžeme jej s výhodou použít jako mnemotechnickou pomůcku pro práci
s Ohmovým zákonem. Prostě a jednoduše, veličinu, kterou chceme vypočítat
zakryjeme, a vidíme vzorec.
V sériovém zapojení obvodu jsou všechny elektrické spotřebiče (v tomto případě odpory) zapojeny za sebou tak, že proud protéká přes všechny současně.
Zkuste:
Ke zdroji s napětím 24V připojíme v sérii 2 stejné žárovky na 12V. Pak se napětí rovnoměrně rozdělí na obě žárovky, a svítí obě stejně, na každé naměříme napětí 12V.

Závěry:
Na každé žárovce je napětí 12V. Proud protékající obvodem je stejný, jako proud protékající každou žárovkou.
V sériovém obvodu se celkové napětí rozdělí mezi spotřebiče, součet napětí je stejný, jako celkové napětí ze zdroje.
V sériovém obvodu je součet hodnot jednotlivých odporů stejný jako celkový, ekvivalentní odpor.
V sériovém obvodu připadá na největší odpor největší napětí.
![]()

Zapojení žárovek do série se používá například u známých světelných řetězů pro vánoční stromky. Série žárovek je zapojena přímo na síťové napětí 230V, obsahuje například 20 žároviček, napětí se na ně rozdělí rovnoměrně jako v předešlém pokusu, čili každá má k dispozici 11,5V (230 děleno 20). Pokud se ale jediná žárovka „spálí“, tedy přeruší, přeruší se i proud obvodem a celý řetězec zhasne. Z toho důvodu někteří výrobci přidávají paralelně ke každé žárovičce odpor, tím obvod není přerušen při přepálení vlákna některé za žárovičky.
V paralelním obvodu jsou všechny elektrické spotřebiče zapojeny tak, že jsou vzájemně spojeny jejich vstupní a výstupní svorky.
Zkuste:
Zapojte dvě stejné žárovky pro napětí na 12V paralelně ke zdroji napětí 12V.

Závěry:
Na vstupních svorkách i na každé žárovce bude stejné napětí 12V.
Proud ze vstupních svorek je stejně velký, jako součet proudů obou žárovek, v daném případě tedy dvojnásobný.
Z toho plyne:
V paralelním obvodu je napětí všude stejné.
V paralelním obvodu je celkový proud stejně velký, jako součet proudů všech spotřebičů.
V paralelním obvodu je hodnota proudu nepřímo úměrná hodnotě odporu spojených spotřebičů. Při menším odporu poteče větší proud.
V paralelním zapojení je celkový odpor vždy nenší, než je hodnota nejmenšího z nich.
![]()


Pro dva paralelně spojené odpory platí, že jejich výsledná hodnota je:

Zpracováno dle http://www.hobby-bastelecke.de