V elektrotechnice platí základní zákon, jeden z pilířů celé nauky o elektřině, který pojednává o vzájemném vztahu napětí, proudu a odporu. Jmenuje se Ohmův zákon a je tak důležitý, že mu později věnujeme více času. Zatím si jenom pamatujme, co nám říká;
napětí v obvodu = proud x odpor obvodu
Použijeme ho při konstrukci voltmetrů pro měření elektrického napětí. Když jsme si vyráběli ampérmetr, museli jsme na cívku navinout asi 400 závitů pro rozsah 1 ampéru. Říkáme, že cívka má 400 ampérzávitů, což je součin proudu a počtu závitů. Je to hodnota potřebná pro dosažení plné výchylky. Ale 400 ampérzávitů dostaneme také, když bude proud v cívce 10 ampérů a počet závitů 40. Nebo navineme na cívku 4000 závitů a pro plnou výchylku pak postačí proud 0,1 ampéru. Samozřejmě, že k tomu použijeme slabého drátu, průměru 0,15 nebo 0,2mm. Velikost cívky se nezmění a přístroj bude mít větší odpor. Například místo původního 1ohmu bude mít 250ohmů. Podle Ohmova zákona víme, že při proudu 0,1 ampér bude napětí potřebné pro plnou výchylku 250 . 0,1 = 25 voltů.
Výroba voltmetru je tedy docela snadná. Konstrukci provedeme stejnou jako u ampérmetru, jen cívku navineme mnoha závity tenkého drátu. Přesný počet závitů nalezneme zkusmo.
Rýsování stupnic přístrojů
Ampérmetr i voltmetr jsme šťastně vyrobili, měří báječně, jenom nevíme co vlastně měří. Z celé stupnice máme jenom tužkou udělanou kružnici a začátek a konec stupnice. Potřebujeme však také ostatní dílky. Celkem je to snadná manipulace. Musíme si přístroj "ocejchovat". Je-li to ampérmetr, zapojíme jej do série s kontrolním ampérmetrem a odporem rozvaděče si nastavujeme přesné dílky kontrolního přístroje. Po ustálení ručičky našeho ampérmetru označíme si její polohou ostře řezanou tužkou. Když chceme mít stupnici přesnější, regulujeme a značíme dílky po půl ampéru, tedy 0,5, 1, 1,5, 2 atd. Ostatní dílky, značící desetiny ampéru, zakreslíme dodatečně od oka. Tím příliš velikou chybu neuděláme. Stejně postupujeme i při cejchování voltmetru. Zde však zapojíme kontrolní voltmetr paralelně k našemu (zapojení vedle sebe) a připojíme je k potenciometru, abychom mohli plynule regulovat napětí.
Po vyznačení výchylek tužkou vyjmeme stupnici z přístroje a vyrýsujeme ji tuží. Dílky děláme tenkými čarami, aby odčítání bylo přesnější. U každého celého dílku napíšeme jeho hodnotu. Je zvykem vyznačit desetiny krátkými čárkami a celé dílky dlouhými, aby se usnadnilo odčítání.
Tormovy poznámky.
Text pochází z roku 1956 a je notně poplatný době a tehdejší technologické bázi.
Je nutno zdůraznit, že i přes pro dnešního čtenáře půvabnou archaičnost
představovaly texty páně Smržovy solidní základ pro celou jednu generaci budoucích
elektrotechniků a radioamatérů. Pokud se rozhodnete některou konstrukci pro
vlastní potřebu napodobit, je nutná krajní opatrnost !
Texty pro WEB vzniknuly opisem z původních zdrojů (AR, Radioamatér, Zápisky
budoucího elektotechnika), při snaze maximálně zachovat formátování originálu i
dobové odchylky z pravopisných norem.