V pohádkách se vypravuje o
domácích skřítcích, kteří ochotně přispěchali na zavolání a jakýkoli úkol
pečlivě provedli. Pomocníci, o nichž si teď povíme, nemají sice kouzelnou moc
skřítků, ale budou nám stejně velmi užiteční. Je to navíječka zpružin,
universální stojánek pro pokusy a různé vypínače.
Navíječka cívek
Téměř každý elektrický přístroj má jednu nebo
více cívek s vinutím. Pokud není závitů mnoho, dá se snadno provést vinutí
ručně. U slabšího drátu však nedosáhneme toho, aby byl jeden závit pěkně vedle
druhého. Tady nám může pomoci jedině navíječka cívek, jeden z užitečných
pomocníků.
Navíječka má dvě části. Jednu tvoří mosazná osa, uložená
mezi dřevěnými čely D a sloužící k umístění cívky s drátem. Vysmeknutí osy z
čel je zabráněno kolíčkem, který prochází otvorem na jednom konci osy.
Druhou část navíječky tvoří čela A a C s osou, sloužící k upevnění navíjené
cívky B. Jeden konec osy je ukončen klikou. Navíjená cívka se upevní mezi kotoučky
E a F. Kotouček F je připájen k ose, kotouček E je na ni volně pohyblivý. K cívce
je přitažen maticí a ta je zajištěna pojistnou maticí. Při hotovení navíječky
připájíme k ose nejprve kotouček G. Potom se osa zastrčí do čela C a z druhé
strany se k ní připájí kotouček F tak, aby zůstala malá vůle a osa se volně v
čele otáčela.
Aby se navíječky dalo použít pro cívky s jakýmkoli otvorem,
použije se k vycentrování cívky na ose navíječky plechových kotoučků s otvorem
3mm. Vystřihnou se z jakéhokoli plechu a trochu větší, než je čelo navíjené
cívky. Jsou umístěny mezi čely cívky a čely E a F.
Čelo A má dva podélně vypilované otvory, jimiž procházejí šrouby upevněné v
základní desce. Křídlatými maticemi je čelo A přitaženo k desce a podélné otvory
usnadňují uvolnění osy navíječky.
Postup práce.
Podle čela navíjené cívky se vystřihnou z plechu dva o trochu větší kotoučky
a ohnutím jejich okrajů, aby čelo cívky mezi ně právě zapadlo, připraví se
vložky na centrování cívky. Mají otvory 3mm, aby se daly navléknout na osu
navíječky. Čelo A se uvolní vyšroubováním křídlatých matic. Z osy navíječky se
odstraní kotouček E po vyšroubování obou upevňovacích matic. Nejprve se na osu
navlékne jeden z centrovaných plechových kotoučků a potom navíjená cívka. Její
čelo má malý otvor na prostrčení konce navíjeného drátu. Otvorem se drát
protáhne a ponechá se dostatečný volný konec. Pak nastrčíme na osu druhý
centrovací kotouček. Cívku pak stáhneme čelem E a oběma maticemi tak, aby se musela
otáčet zároveň s osou navíječky. Potom zasuneme osu do čela A, které opět
upevníme křídlatými maticemi k základní desce. Jakmile jsme zásobní cívku s
drátem umístili mezi čela D, je navíječka připravena k práci. Při navíjení
vedeme levou rukou drát tak, aby se klad jeden závit vedle druhého. Po navíjení
uvolníme cívku opačným způsobem než při jejím upevnění. Navíječku buď
přišroubujeme k pracovnímu stolu, nebo přitáhneme upevňovacími šrouby.
Tormovy poznámky.
Text pochází z let 1956-57 a je notně poplatný době a tehdejší technologické
bázi. Je nutno zdůraznit, že i přes pro dnešního čtenáře půvabnou archaičnost
představovaly texty páně Smržovy solidní základ pro celou jednu generaci budoucích
elektrotechniků a radioamatérů. Pokud se rozhodnete některou konstrukci pro
vlastní potřebu napodobit, je nutná krajní opatrnost !
Texty pro WEB vzniknuly opisem z původních zdrojů (AR, Radioamatér, Zápisky
budoucího elektotechnika), při snaze maximálně zachovat formátování originálu i
dobové odchylky z pravopisných norem.