Zhotovte si navíječku.  
Ladislav Smrž

 V pohádkách se vypravuje o domácích skřítcích, kteří ochotně přispěchali na zavolání a jakýkoli úkol pečlivě provedli. Pomocníci, o nichž si teď povíme, nemají sice kouzelnou moc skřítků, ale budou nám stejně velmi užiteční. Je to navíječka zpružin, universální stojánek pro pokusy a různé vypínače.

Navíječka cívek
Téměř každý elektrický přístroj má jednu nebo více cívek s vinutím. Pokud není závitů mnoho, dá se snadno provést vinutí ručně. U slabšího drátu však nedosáhneme toho, aby byl jeden závit pěkně vedle druhého. Tady nám může pomoci jedině navíječka cívek, jeden z užitečných pomocníků.
navíječka
Navíječka má dvě části. Jednu tvoří mosazná osa, uložená mezi dřevěnými čely D a sloužící k umístění cívky s drátem. Vysmeknutí osy z čel je zabráněno kolíčkem, který prochází otvorem na jednom konci osy.
Druhou část navíječky tvoří čela A a C s osou, sloužící k upevnění navíjené cívky B. Jeden konec osy je ukončen klikou. Navíjená cívka se upevní mezi kotoučky E a F. Kotouček F je připájen k ose, kotouček E je na ni volně pohyblivý. K cívce je přitažen maticí a ta je zajištěna pojistnou maticí. Při hotovení navíječky připájíme k ose nejprve kotouček G. Potom se osa zastrčí do čela C a z druhé strany se k ní připájí kotouček F tak, aby zůstala malá vůle a osa se volně v čele otáčela.

navijecka2.gif (10616 bytes)

Aby se navíječky dalo použít pro cívky s jakýmkoli otvorem, použije se k vycentrování cívky na ose navíječky plechových kotoučků s otvorem 3mm. Vystřihnou se z jakéhokoli plechu a trochu větší, než je čelo navíjené cívky. Jsou umístěny mezi čely cívky a čely E a F.
Čelo A má dva podélně vypilované otvory, jimiž procházejí šrouby upevněné v základní desce. Křídlatými maticemi je čelo A přitaženo k desce a podélné otvory usnadňují uvolnění osy navíječky.

navíječka - výkres

Postup práce.
Podle čela navíjené cívky se vystřihnou z plechu dva o trochu větší kotoučky a ohnutím jejich okrajů, aby čelo cívky mezi ně právě zapadlo, připraví se vložky na centrování cívky. Mají otvory 3mm, aby se daly navléknout na osu navíječky. Čelo A se uvolní vyšroubováním křídlatých matic. Z osy navíječky se odstraní kotouček E po vyšroubování obou upevňovacích matic. Nejprve se na osu navlékne jeden z centrovaných plechových kotoučků a potom navíjená cívka. Její čelo má malý otvor na prostrčení konce navíjeného drátu. Otvorem se drát protáhne a ponechá se dostatečný volný konec. Pak nastrčíme na osu druhý centrovací kotouček. Cívku pak stáhneme čelem E a oběma maticemi tak, aby se musela otáčet zároveň s osou navíječky. Potom zasuneme osu do čela A, které opět upevníme křídlatými maticemi k základní desce. Jakmile jsme zásobní cívku s drátem umístili mezi čela D, je navíječka připravena k práci. Při navíjení vedeme levou rukou drát tak, aby se klad jeden závit vedle druhého. Po navíjení uvolníme cívku opačným způsobem než při jejím upevnění. Navíječku buď přišroubujeme k pracovnímu stolu, nebo přitáhneme upevňovacími šrouby.


Tormovy poznámky.
Text pochází z let 1956-57 a je notně poplatný době a tehdejší technologické bázi. Je nutno zdůraznit, že i přes pro dnešního čtenáře půvabnou archaičnost představovaly texty páně Smržovy solidní základ pro celou jednu generaci budoucích elektrotechniků a radioamatérů. Pokud se rozhodnete některou konstrukci pro vlastní potřebu napodobit, je nutná krajní opatrnost !
Texty pro WEB vzniknuly opisem z původních zdrojů (AR, Radioamatér, Zápisky budoucího elektotechnika), při snaze maximálně zachovat formátování originálu i dobové odchylky z pravopisných norem.