Elektřina vyšetřuje a léčí.  
Ladislav Smrž

Zelenavé záření, tajemné paprsky X... na dobu vzniku to znělo opravdu mysticky, dnes již známe toto tajemství, ale i přesto bude užitečné dozvědět se něco blíže o jeho objevení.

Svůj objev učinil W.K.Röntgen před 109 lety, roku 1895. A nikdo si tehdy neuvědomil, že nové záření bude jednou léčit a vyšetřovat lidské tělo. Že odhalí lékařům jeho nitro, technikům umožní nahlédnout do vnitřní stavby hmoty a fyzikům prozradí tajemství složení atomů. Nikdo ani nevěděl, co je to za nové záření. Dnes víme, že jsou to obyčejné světelné paprsky neobyčejně krátké vlnové délky. 
Těžko si šlo kdysi představit, jak mohou neviditelné paprsky pronikat neprůhlednou hmotou a vytvářet ostré stínové obrázky. Lidská fantazie pracovala. Představa o schopnostech nového záření vyrůstala do nemožných rozměrů. Všude, kde byl k dispozici dostatečně silný zdroj napětí, byly horlivě opakovány pokusy W.K.Roentgena. Vědecky se novým objevem zabývali profesoři Karlovy university Dr.Strouhal a profesor Dr.Domalíp. Jeho první rentgenový snímek přinesl časopis - Živa. Na snímku byly stínově zachyceny kosti ruky a obrys prstenu. 

První lékařskou diagnózu pomocí roentgenu učinil profesor Maydl na ženě, která trpěla bolestmi v břiše. Röntgenem byl zjištěn v jejím žaludku hřebík a profesor Maydl jej operativně vyjmul. Byla to senzace prvního řádu. 
Nové paprsky však chránily svoje tajemství. Z počátku, kdy se nevědělo o jejich zhoubném účinku na tkáně těla, zaplatila řada badatelů svou práci s roentgenovým zářením nejvyšší daní - životem. Na pamětním sloupu ve dvoře nemocnice sv. Jiří v Hamburku mezi mnoha jmény vědců, kteří zaplatili svou práci životem, můžeme číst i jméno českého chirurga Rudolfa Jedličky. 
Dnes si nelze představit lékařskou ordinaci bez roentgenu, jímž lékař může bezpečně stanovit příčinu mnoha nemocí a včasnou pomocí zamezit jejímu rozšíření. Proto si Röntgen zaslouží, abychom o něm řekli něco bližšího. Röntgenova lampa je skleněná trubice, z níž byl zcela vyčerpán vzduch. Její katoda a anoda jsou připojeny na napětí 100000 a více voltů.Tím jsou vystupující elektrony ze žhavé katody úžasně urychlovány. Jsou to vlastně katodové paprsky, letící k anodě. Při dopadu na ni se mění v obyčejné světelné záření s velmi krátkou vlnou. Tohoto záření se používá k vyšetřování. Prochází tkání, ale je zadržováno kostmi. Tím vznikne na stínítku, pokrytém fluorescenční látkou obraz pozorovaného orgánu. Záření působí také na fotografickou desku. Proto je možné vzniklý obraz fotografovat. Každý jistě zná charakteristické obrázky při rentgenování plic. 

Röntgenovo záření je však i jinak člověku užitečné. Pomáhá při zkoumání jakosti různého materiálu, používaného v průmyslu. Zjišťují se jím kazy v odlitcích, hrubé složení materiálu, různé nepravidelnosti a nesourodosti. To je důležité, poněvadž někdy je porušení materiálu skryto pod bezvadným povrchem a bez vnitřního prozkoumání se může snadno zanedbat. Projeví se třeba později za nepříjemných nebo nebezpečných okolností. 

Tormovy poznámky.
Text pochází z roku 1956 a je notně poplatný době a tehdejší technologické bázi. Je nutno zdůraznit, že i přes pro dnešního čtenáře půvabnou archaičnost představovaly texty páně Smržovy solidní základ pro celou jednu generaci budoucích elektrotechniků a radioamatérů. Pokud se rozhodnete některou konstrukci pro vlastní potřebu napodobit, je nutná krajní opatrnost !
Texty pro WEB vzniknuly opisem z původních zdrojů (AR, Radioamatér, Zápisky budoucího elektotechnika), při snaze maximálně zachovat formátování originálu i dobové odchylky z pravopisných norem.