Jozef MURGAŠ
Slovenský kněz a vynálezce - jeden z prvých objevitelů radiotelegrafie.
Jozef Murgaš se narodil 17. 2. 1864 v Tajově u Banské Bystrice. V roce 1888 byl vysvěcen na kněze. Technicky i umělecky nadaný mladý muž poté studoval malířskou akademii v Budapešti a výtvarnou akademii v Mnichově. Po změně biskupa byl povolán zpět na Slovensko, a šikanován neustálými přesuny z místa na místo. Proto v roce 1896 odpověděl na inzerát slovenských přistěhovalců z USA a odešel působit jako kněz do osady Wilkes-barre v Pensylvánii. Zde v pokrokové zemi mohl naplno rozvinout své technické vlohy.
Za svého 30letého působení v osadě zřídil slovenskou školu,
knihovnu, tělocvičnu, vybudoval hřiště. Ale také, což je podstatné, začal se
hlouběji zajímat o elektrotechniku. Jeho průkopnické práce v radiotelegrafii
znamenaly v USA vlastnictví 12 patentů . Jeho úspěchy byly natolik výrazné, že
v roce 1905 se stal akcionářem společnosti Universal Eater Telegraph Company,
která byla založená k praktickému využití jeho vynálezů. Zejména důležitá byla
pro Murgaše odměna ve výši 5000 dolarů a příspěvek 1500 dolarů na vývoj dalších
zařízení od zakladatelů společnosti.
Společnost postavila vysílací a přijímací stanici se 60metrovými stožáry
(obrázek 4). Testy se skvěle vydařily, jeho depeši přijali až ve 2000 kilometrů
vzdáleném Brooklynu, pomocí přijímače jeho Tón systému. Nyní již jen dokončit
výstavbu stanice. Pro Ameriku, kde bylo problematické přenášet dostatečně
rychle zprávy na obrovské vzdálenosti, bylo zavedení bezdrátové telegrafie
životně důležité a slibovalo velkou budoucnost. Ale počáteční štěstí se od
Murgaše rychle odvrátilo, vichřice zničila oba stožáry, vzápětí pár týdnů po sobě
umírají dva hlavní představitelé společnosti. Bez jejich vlivu nedokázal Murgaš
ostatní přesvědčit o nutnosti pokračovat v práci a společnost se rozpadla. O
Murgašově významu svědčí i ta skutečnost, že ho k jednání pozval sám Marconi a
nabídl mu práci ve skvěle vybavených laboratořích v Londýně za to, že Murgaš
předá své patenty Marconiho společnosti. Murgaš odmítl – souhlas by znamenal
zneužití a doslova ukradení jeho myšlenek.
Znechucený vynálezce se po rozpadu společnosti rozhodl v roce 1920 vrátit na Slovensko, kde chtěl působit jako učitel. Zapracovala dobře známá byrokracie – školské úřady jeho žádost odmítly s odůvodněním, že nemá příslušné vzdělání. To jej natolik znechutilo, že se rozhodl vrátit zpět mezi své krajany do Wilkes-barre. Pak ale přišel osudný den 23. května 1929 (podle některých údajů 11. května), kdy umírá ve své pracovně na selhání srdce. Agentura United Press o něm ve svém nekrologu napsala:
... byl velmi známou osobností a měl zásluhy o radiovou telegrafii. Postavil jiskrovou stanici ještě dříve, ne Marconi stačil svůj vynález uvést do života. Právě během těchto dnů měl být jmenován členem federální rádiové komise....
Během svého života pracoval na celé řadě nových rádiových zařízení, již 10. května 1904 přiznal federální patentový úřad ve Washingtonu dva patenty. Prvý je znám jako Zařízení pro bezdrátovou telegrafii a druhý jako Způsob přenášení zpráv bezdrátovou telegrafií. V prvém patentu byla popsána vysílací stanice opatřená anténou zakončenou koulí. Na přijímací straně byla anténa s telefonním sluchátkem. Druhý patent byl již originálnější, popisoval způsob přenášení zpráv pomocí nespojitých signálů s odlišným kmitočtem. Jeho další práce přinesly dalších 11 patentů, jako třeba vlnoměr (1907), elektrický transformátor (1907), zařízení k výrobě elektromagnetických vln (1908), bezdrátová telegrafie (1909), detektor elektromagnetických vln (1909), generátor elektrických kmitů (1911), naviják na rybářský prut (1912), způsob a zařízení na výrobu elektrických kmitů (1913) a další.
Murgašovo zařízení pro bezdrátovou telegrafii je spíše známo pod názvem TÓN SYSTÉM. Snad by bylo vhodné, si alespoň krátce připomenout, jak vlastně vypadalo.
Obrázek 1
Na obrázku 1 je původní patentová listina s nákresem celého zařízení. Nejprve si tedy popíšeme vysílač – skládá se z baterie D, vysokonapěťového transformátoru D, klíče, dvou elektrolytických přerušovačů (1, 2) a jiskřiště tvořeného koulemi S a B. Budeme-li pro jednoduchost uvažovat jen jeden přerušovač, vidíme klasický jiskrový vysílač. Přerušováním proudu v primárním vinutí P transformátoru K se v jeho sekundárním vinutí C indukuje vysoké napětí, které způsobí přeskok jiskry na jiskřišti. Výboj způsobí v anténním obvodu tlumené kmity. Rezonanční kmitočet anténního obvodu je dán indukčností sekundárního vinutí transformátoru K a kapacitami jiskřiště a antény. Vzhledem ke značné indukčnosti vycházel rezonanční kmitočet v rozsahu desítek až stovek kHz. Modulace generovaného signálu je dána rytmem přerušování primárního obvodu. Murgaš ve svém systému tento jev využil tak, že použil ještě druhý přerušovač s odlišným přerušovacím kmitočtem, čímž vytvořil dva stejně dlouhé ale různě vysoké tóny, jimiž nahradil čárku a tečku Morseovy abecedy používané v "drátové" telegrafii. Výsledkem bylo zkrácení doby vysílání přibližně o dvě třetiny. K přepínání použil zařízení, známé dnes u telegrafistů pod názvem "pádlo" nebo "pastička", tedy nic nového pod sluncem.
Použitý přerušovač podle obrázku 2 měl tu výhodu, že nedocházelo k opalování kontaktů, ale zase na druhé straně způsoboval značně velký úbytek napětí. V pokusné verzi, při napětí na primárním vinutí 24 V a proudu 5 A bylo použito napájecí napětí 60 V.
Obrázek 2
Jeho elektrolytický přerušovač se skládal ze dvou elektrod naplněných elektrolytem, navzájem oddělených skleničkou s malým otvorem. Při průtoku většího proudu se elektrolyt v otvoru zahřeje a vytvoří bublinku plynu čímž přeruší průtok proudu. Podle velikosti otvoru se řídí přerušovací kmitočet, čím větší otvor, tím nižší kmitočet.
Obrázek 3.
Přijímač podle obrázku 3 je již poněkud složitější. Z dnes známých součástek zde najdeme pouze baterii a sluchátko. Zajímavé bylo provedení mechanického detektoru poháněného hodinovým strojkem. Nastavením tlaku mezi uhlíkovým otočným kontaktem a ocelovým kontaktním perem se seřizovala jeho citlivost, po příchodu signálu z antény se přechodový odpor mezi oběma kontakty snížil. Podrobný popis jeho celého zařízení byl zveřejněn například v Electrical Review, December 8, 1905, na stránkách 849-852, pod názvem The Murgas System of Wireless Telegraphy
Obrázek 4 – anténní systém
Jeho přátelé v USA (na rozdíl od rodné země) na velkého
vynálezce nezapomněli, viz například stránky
Murgas Amateur Radio Club K3YTL Wilkes-Barre, PA http://www.qsl.net/k3ytl/
a mnoho dalších.
Obrázky jsou převzaty z webových stránek UNITED STATES EARLY RADIO HISTORY