Radioamatéři mají často potíže při zjišťování základních parametrů Zenerových diod, které mají právě po ruce, často mají smazané označení, nebo v případě zahraničních typů není k dispozici jejich katalog. V této situaci může snadno pomoci jednoduché zapojení testeru popsaného v tomto článku.
Jednodušší verze takového zapojení je znázorněna na obrázku 1.
Obrázek 1
Obsahuje regulátor napětí (potenciometr R1), měřidlo proudu M1 a měřidlo napětí (voltmetr) M2, který případně může být použit i externí (třeba i digitální). Zařízení je napájeno ze zdroje s napětím 15 až 20 V, je zde možno použít třeba i nabíječku. Proud protékající diodou kontrolujeme miliampérmetrem nebo mikroampérmetrem M1 se základním rozsahem 5 až 10 mA, rozsah jeho měření (citlivost) je nastaven paralelním odporem R2 na proudový rozsah 100 mA až 1A pro plnou výchylku. Odpor R3 je ochranný, omezuje maximální výstupní proud v případě zkratu.
Při měření postupujeme tak, že potenciometr R1 nastavíme na nejmenší napětí (běžec je na uzemněné straně) a připneme měřenou Zenerovu diodu a napájecí zdroj. Pak pomalu zvyšujeme napájecí napětí potenciometrem R1 a sledujeme proud protékající diodou. Po dosažení příslušného proudu již stačí odečíst Zenerovo napětí na voltmetru M2.
Druhá verze tohoto přípravku je na obrázku 2.
Obrázek 2
Zde jako indikátor proudu slouží červená (nebo i jiné barvy, dle zvyku) LED, tranzistory T1 a T2 tvoří stabilizátor proudu, proto je možno k měřicím svorkám připojit libovolný prvek, bez obavy o nadměrný proud. Tranzistory T1 a T2 můžeme použít libovolné nízkofrekvenční křemíkové, například KC509, BC547. Signalizační LED je také možno použít prakticky libovolné barvy s pracovním proudem kolem 20 mA.