Horace G. Martin

Rozvoj telegrafu znamenal obrovský skok ve vývoji komunikací, ale zároveň přinesl některé problémy profesionálních telegrafistů. Nepřirozené držení ruky a neustálé ohýbání zápěstí nepřetržitě po celou řadu hodin denně bylo značně namáhavé. Jak je všem dobře známo, hnací silou pokroku je lidská lenost – proto si Horace G. Martin zhotovil a v roce 1902 nechal patentovat prvý poloautomatický klíč, který nejprve nazval "Martinův Autoplex", později známý jako VIBROPLEX.

 

V pozadí všech dnes existujících klíčů tohoto typu a jeho různých modelů je tedy příběh telegrafisty a vynálezce Horace Greeley Martina. Bez něj by dnes neexistovala firma Vibroplex Company a životnost mnoha telegrafistů ve všech zemích by byla zkrácena. Používání jeho vynálezu okamžitě proniklo do celé komerční sféry, do tisku, železnice, armády, a v neposlední řadě i mezi radioamatéry. Přitom o osobě samotného vynálezce je známo jen velmi málo, takže kdo to vlastně byl?

 

 

Horace G. Martin

Vynálezce Vibroplexu ve věku 30 let.

Z rodinného fotoalbaAlice Martin Goldston

 

Někteří jste asi slyšeli, nebo se dočetli, že před svým vynálezem slavného Vibroplexu, byl jeden z nejlepších telegrafistů ve Spojených státech. Narodil se v roce 1873 v Adairsville, Georgia, což bylo malé městečko severně od Atlanty. Jeho rodiče Robert a Sarah Martinovi vybrali pro svého syna jméno podle zemřelého Horace Greeleyho, zakladatele a editora New York Tribune, který byl v Georgii oblíben jako zastánce jižní konfederace po občanské válce.

Otec Martin (bývalý voják konfederace) v době narození svého syna pracoval jako mlynář.

Mladý Horace trávil své mládí ve vlakovém překladišti v Adairsville, kde se začal zajímat o to, jak železniční úředníci si vyměňují zprávy mezi jednotlivými stanicemi telegrafií, a záhy se tomuto umění také naučil.

 

Ve svých devíti letech již si přivydělával jako telegrafní operátor u železniční společnosti, a ve svých čtrnácti letech byl vybrán pro svůj vynikající krasopis jako telegrafista odbočky tisku v Atlantě. Ještě jako teenager se oženil se slečnou Genou Stephensovou z Atlanty, vždy byl hrdý na to, že patří k typickým jižanským rodinám.

 

Jak Martin získával stále více a více zkušeností jako radiotelegrafista, dostával nabídky k práci od stále významnějších společností, s nejlepším platem. Nakonec zakotvil opět u Associated Press, s ředitelstvím v Memphisu – Tennessee jako hlavní operátor důležité linky Memphis – New Orleans. Mezi ostatními telegrafisty byl znám svým osobním volacím znakem HM, a byl uznáván jako jeden z nejlepších telegrafistů ve službách tisku. Martin byl také "obouruký" a dokázal provádět dvě různé činnosti současně. Pro tuto svou reputaci byl zlanařen (jak by se řeklo dnes) do New York City, kde byly umístěny největší telegrafní střediska.

 

Velký liverpoolský telegrafický turnaj.

Dne 14 května roku 1898 se v New York City pod záštitou newyorské elektrické společnosti konala velká soutěž v přijímání a odesílání telegramů. Něco tak velkého v tomto oboru se dosud nekonalo, proto byla pojmenována Velký liverpoolský telegrafický turnaj, a žádné jiné místo nemohlo být vhodnější, než Madison Square Garden. Pro kontrolu bylo poprvé použito fonografu. Horace Martin byl jedním z patnácti telegrafistů soutěžících o mistrovskou třídu, a zároveň jedním z osmi ze západní unie New York City.

 

Soutěžilo se ve dvou kategoriích  - jednak vysílat pět minut text z bible, sbor rozhodčích pak měl udělit ceny dvěma nejrychlejším s nejmenším počtem chyb. Výsledkem byly rychlosti v rozsahu od 43 WPM (s deseti chybami) po 50,8 WPM (s jednou chybou). Druhá kategorie byla příjem textu zapisovaného na psacím stroji, s co nejmenším počtem chyb. Dokonce musely být zapsány i chyby odesílajícího. Martin byl sice všemi rozhodčími uznán jako nejrychlejší, ale – na každém archu papíru měla být uvedeno jméno odesílajícího, což Martin vynechal. Rozhodčí měli těžkou práci, a konečný výsledek ohlásili až v dalším týdnu – započítali Martinovi sedm chyb, druzí dva soutěžící měli tři a pět chyb. Přesto časopis The Telegraph Age z května 1898 napsal "Lze bezpečně prohlásit, že v Americe neexistuje žádný lepší operátor než pan Martin".

 

Právě tato soutěž byla jedním z hlavních podnětů, proč se Martin začal zajímat o konstrukci, která by ulehčila telegrafistům práci. Sám se totiž nemohl zúčastnit soutěže v odesílání telegramů, jelikož v té době již trpěl "telegrafickou mrtvicí", což není nic divného, vzhledem k tomu, že ve svých 25 letech již odeslal přes 20 000 slov. Dalším důvodem byla okolnost, že se chtěl pro svou rostoucí rodinu  udržet na úrovni platu špičkového telegrafisty.

Jeho úsilí bylo korunováno úspěchem - již 22 ledna 1907 mu byl udělen patent na poloautomatický telegrafní klíč, který se v téměř nezměněné podobě vyrábí dodnes.

H.G. Martin Patent #842154

Převzato z http://www.telegraph-history.org/horace-g-martin/patent.htm

 

Jeho činnost je všem zájemcům o telegrafii jistě známa, takže jen ve zkratce, jako připomínka.

Po stisku (vychýlení) ovládací páčky zprava dojde ke stálému doteku předního kontaktu, který trvá tak dlouho, pokud se páčka drží vychýlená. Takto se vyšle delší signál (nesprávně nazývaný "čárka"). Po stisku páčky z levé strany dojde k rozkmitání závažíčka a k vyslání řady krátkých signálů jejichž rychlost je nastavitelná pozicí závažíčka na páce. Vzhledem k tomu, že zápěstí operátora spočívá na podložce (na stole), nedochází k jeho namáhání, znaky jsou pravidelnější, než při vysílání ručním klíčem, a zacvičený operátor může velmi snadno pracovat rychlostí přes 40 slov za minutu (40 WPM) s velmi málo chybami.

Zakrátko se mezi radioamatéry začalo tomuto zařízení říkat "bug" (štěnice), v novější době, s nástupem elektronických klíčů se název přenesl i na ně, jako "elbug". Jak k tomu došlo? Stačí si prohlédnout další obrázek, na kterém je štítek z klíče Vibroplex.....

Obdobný klíč propagoval také Theodore R. McElroy, narozen v Bostonu v roce 1901, tyto klíče jsou populární mezi sběrateli kvůli neobvyklému tvaru základny, která se podobá žehličce nebo šperku ve tvaru slzy. Ale jeho osudy jsou již tématem na další povídání, zůstaneme tedy raději u H. G. Martina, který byl skutečně prvý.

Viz také

Z historie telegrafního vysílání    http://www.c-a-v.com/content.php?article.119

ANATOMIE PASTIČEK 1         http://www.c-a-v.com/content.php?article.121

ANATOMIE PASTIČEK 2         http://www.c-a-v.com/content.php?article.122

Key and Telegraph  http://www.antiquewireless.org/otb/index.htm

The Vibroplex Collector's Page   http://www.la.ca.us/frandy/