MAHLON LOOMIS a jeho prvenství.
Patrně úplně první, kdo použil bezdrátový přenos informací, tedy bezdrátovou telegrafii, byl, jak vyplývá z patentového spisu z roku 1872 objeveném ve Washingtonském patentovém úřadu, zubní lékař Dr. Mahlon LOOMIS. Narodil se 26 června 1826 v Oppenheimu, New York, zemřel 13 října 1886 v Terra Alta, West Virginia.
Část původní dokumentace bohužel zničil požár v patentové knihovně, vlastní patentovou listinu je ale možno si přečíst na http://earlyradiohistory.us/129971.htm. Podle všeho tedy předběhl jak Heinricha Hertze (ten prokázal v roce 1886 že elektromagnetické vlny mohou být vysílány prostorem), tak i všeobecně uznávaného vynálezce rádia, Guglielma Marconiho, ( narozen 1874, prvé QSO 27. března roku 1899).
Kolem roku 1860 se začal zajímat o použití elektrických nábojů z horní vrstvy atmosféry, pomocí draka neseného kovovým drátem. Zpočátku plánoval použít tento přirozený zdroj elektřiny místo baterií pro telegrafní linku. Později ale při pokusech zjistil, že změnou průtoku proudu tekoucím svodem u jednoho draka, se ovlivňuje průtok proudu svodem druhého draka. To jej přivedlo na myšlenku vyvinout systém telegrafie bez drátu na velké vzdálenosti.
Koncem občanské války v roce 1865 vypustil dva draky na horách ve Virginii, jejichž vrcholky byly od sebe vzdáleny 23 km (14 mil). Draky měl zakotvené na kovových vodičích, které sloužily jako anténa a jako protiváhu (uzemnění) použil kovové desky spuštěné do vody. V jedné této anténě zapojil mezi svod a uzemnění citlivý galvanoměr, druhou anténu připojil k zemi přes telegrafní klíč. Při klíčování zjistil, že galvanoměr v druhé anténě ukazuje změny výchylky. Na jeho zařízení byl sice 30 června 1872 udělen patent, ale dalšího využití, zejména komerčního, se nedočkal. Svůj experiment pak opakoval později v Londýně, během krupobití, kde úspěšně komunikoval na vzdálenost 5 km (3 mil). Nevědomky také dospěl k potřebě ladění, když zjistil, že pro spolehlivý přenos musí mít oba draky ve stejné výšce, a že přenos informací se děje prostřednictvím vodorovné vrstvy atmosféry. Ve skutečnosti se ale jednalo o to, že anténa je svou délkou vyladěna do rezonance s anténou protistanice. Na obrázku jsou jeho osobní poznámky s nákresem obou antén.
Vlastnoruční Loomisovy poznámky
z archivu knihovny kongresu
Kresby OK1DPX znázorňující princip Loomisova vysílače a přijímače.
(viz http://www.quido.cz/386/tyden.htm)
Na základě výsledků prvých pokusů obdržel od kongresu grant 50 000$. V roce 1870 předvedl spojení mezi dvěmi loděmi vzdálenými od sebe dvě míle, v Chesapeakském zálivu. Tyto jeho pokusy sponzorovalo vojenské námořnictvo USA. V plánu měl také radiotelegrafické spojení USA – Japonsko, bohužel k praktické realizaci již nedošlo.
Mahlon Loomis poté, co nemohl pokračovat v pokusech zahořkl, opustila jej manželka, a proto se odstěhoval za svým bratrem. Usadil se ve vesnici Alta v horách blízko Marylandu, kde ve svých experimentech pokračoval. Vybudoval zde bezdrátové spojení mezi železniční stanicí a vesnickým lékárníkem, jehož pomocí signalizoval příjezd vlaku. Tohle bylo ve skutečnosti prvé a také jediné praktické použití jeho vynálezu, bezdrátové induktivní telegrafie. Zde byl také pohřben. Jeho poslední přání, aby měl na svém hrobě vysázeny růže, se mu bohužel nesplnilo. Na místo jeho posledního odpočinku dnes upozorňuje historický ukazatel u West Virginia Trasa 7, na kterém je vyprávění o jeho práci.
Jaké je tedy jeho místo v historii komunikací? Je zde několik oblastí, ve kterých byl skutečně prvý, a za které by měl být oceněn:
- Jako prvý použil anténu s protiváhou
- První experimentální přenos bezdrátových telegrafních signálů
- Jako prvý použil anténu nesenou drakem
- Později zkoušel také jako prvý anténu nesenou balonem
- První vertikální anténa (ocelový prut na vrcholku dřevěné věže)
- Formulace představy vyzařování vln z antény
- První patent na radiotelegrafii
- Prvé praktické využití radiotelegrafie
Zpráva ze dne 17 dubna 1879 v The American Socialist.
Na jeho práci také navázal WILLIAM HENRY WARD, který si 30 dubna 1872 nechal patentovat "vylepšený sběrač atmosférické elektřiny pro telegraf", ale to je již z jiného soudku.
Čerpáno z:
http://www.acmi.net.au/AIC/LOOMIS_BIO.html