Jeden z žáků kroužku jednou přinesl vadné laserové ukazovátko, a že co se z toho dá udělat. Hochu, kouknem na to, nejprve ale zprovoznit. Tak velký problém to nebyl, jen trochu koroze, takže po důkladném vyčištění ukazovátko opět ukazovalo. A nyní – co z něj uděláme, svítí to pěkně daleko, což takhle světelný telefon? Jdeme na to. Nejprve samozřejmě prohlídka starých časopisů, jestli to náhodou není již někde popsáno, abychom nevynalézali již vynalezené. A hele, v Maďarském časopise «Radiotechnika» číslo 10 roku 2003, na straně 496 až 498 popsal P. Tibor přesně tohle zařízení, tak do práce.
Vysílací část podle obrázku 1 má jako základ často používaný integrovaný obvod – nízkofrekvenční zesilovač LM386. V tomto jednoduchém zapojení má zesílení Au kolem 200. Signál z dynamického mikrofonu M je tímto obvodem zesílen a přiveden na miniaturní výstupní transformátor Tr ze starého tranzistoráku, s převodovým poměrem 3:1 až 4:1. Jeho sekundární vinutí je připojeno paralelně k tlačítku zapínajícímu ukazovátko.
V přijímací části na obrázku 2 fotodioda FD zachytí světelný paprsek, přemění jej v elektrický signál a ten přivede na operační zesilovač IC1 (MAA741) který jej zesílí a přes regulátor hlasitosti s potenciometrem P se přivádí na výkonový zesilovač IC2 opět se známým LM386 který upraví jeho úroveň k připojení běžného reproduktoru s impedancí 8 ohmů. Pro dosažení větší vzdálenosti je doporučeno fotodiodu FD upevnit do ohniska čočky o průměru 2 až 5 cm.