Proměnná indukčnost

(ladění cívkou)

Opět se ozval jeden z čtenářů těchto stránek. To, co mi poslal mne zaujalo natolik, že jsem se musel (s jeho souhlasem) podělit o jeho konstrukci i s vámi ostatními. Mário napsal:

Ahoj Jirko. Zaujal mě článek přijímač pro střední vlny http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/2t_sv_prijimac.htm. Rádio hraje na první zapnutí. Až jsem se nabažil poslechů rozhlasových stanic, tak jsem ho předělal na krátké vlny. Místo původní cívky jsem použil cívku s proměnnou indukčností, viz obrázky v příloze. Ladění s toto cívkou je dost jemné a žádný jiný převod jako u ladícího kondenzátoru není potřeba.Hlavní části jsou: cívka s jádrem (feritová tyčka) šroub a matka který funguje jako hřídel a současně určuje polohu jádra v cívce.Tento šroub musí mít dostatečnou vůli. Horní a spodní šrouby jsou nosné a drží celou konstrukci pohromadě.Tato konkrétní cívka potřebuje pro celý rozsah pohybu jádra v cívce 38 otáček knoflíkem.Konstrukci je nutné složit tak aby i při plném vysunutí jádra (minimální indukčnost) zůstalo jádro ještě asi 5 mm v kostře cívky. Cívka má 30 závitů a odbočky po 10 závitech.

Toto provedení proměnné indukčnosti mě napadlo při rozebírání starého televizoru, odkud jsem získal spoustu cívek se šroubovými jádry. Tak jsem začal tvořit z toho co jsem doma našel. Ty dlouhé šrouby jsem uřezal ze šroubovice se závitem M6, kterou jsem koupil v železářství. Prodává se v metrových kusech. Rozměry jsou dány tím jak dlouhá feritová tyčka (úlomek) se použije. Indukčnost se mění v opravdu velkém rozsahu. Samozřejmě je daná tím co se tam namotá a kolik se toho namotá. Ladící kondenzátor se může pak nahradit pevným, nebo přepínat několik pevných kondenzátorů přepínačem . Takže předurčeno pro konstrukci LC obvodů audionů, odladovačů atd.

Přeji mnoho úspěchů, s pozdravem Mariusz Jirounek (mário).

Ještě několik obrázků jako inspirace pro konstruktéry:

Cívka se zcela zasunutým feritem

(maximální indukčnost)

Cívka s vysunutým feritem

(minimální indukčnost)

Po shlédnutí této konstrukce mne napadla ještě jedna možnost použití, a rychle jsem ji vyzkoušel – jako cívku (variometr) do ladicího členu vysílače k přizpůsobení různých antén. Samozřejmě je možné, že pro větší výkony by to třeba nevyhovovalo, vzhledem k použití feritu, ale pro QRP (vysílač s malým výkonem) je tato konstrukce ideální – fungovala skvěle. Nakonec také ladicí člen antény leteckých radiostanic SK10 byl řešen jádrem z práškového železa a nijak to nevadilo.