KVALITNÍ PŘIJÍMAČ PRO PÁSMO 80M

Asi jako každý nemajetný SWL jsem začínal poslechem na homo-domo přímosměšujicími přijímači. Citlivost byla skvělá, ale ta selektivita… Místo jednoho spojení jsem poslouchal hned několik. To mě tak znechutilo, že jsem se pustil do stavby superhetu. A protože jsem nemajetný, tak jsem přijímač vesměs postavil z toho, co jsem vydoloval z odložených televizorů, rádií, počítačů, monitorů a faxů. Přitom mojí snahou bylo, aby byl přijímač kvalitní. Ale dost propagačních keců, tady je schéma:

Vstupní signál z antény o impedanci 50 ohmů  přichází na dvouobvodovou pásmovou propust, která má za úkol hned na vstupu přijímače zadržet kmitočty mimo radioamatérské pásmo 80m.  Cívky L1 a L2 jsou navinuty na dvouděrovém jádru z hmoty N1 (z televizorů TESLA) a mají po 6,5 závitech drátem o průměru 0,3mm. Jedním závitem myslím protažení drátu oběma dírkami. Protože je zde nebezpečí prodření drátu a následných mezizávitových zkratů, pomohl jsem si jednoduše - do každé dírky jsem vložil trubičku stočenou z papíru o něco delší než je výška jádra. Sladění je pro toho kdo má generátor jednoduché. Na vstup propusti jsem připojil 50 ohmový výstup generátoru a na výstup propusti jsem zapojil 50ohmový vstup osciloskopu (jako indikátor maximálního napětí). Jeden rezonanční obvod jsem zatížil odporem asi 10k, druhý RO jsem kapacitním trimrem 30pF naladil na 3,65 MHz (střed pásma). Pak sem postup vystřídal. Nakonec jsem zkontroloval jestli filtr přenáší bez zeslabení kmitočty 3,5 – 3,8 MHz. Kdo nemá osciloskop se vstupem 50 omů, tak může výstup zatížit odporem 50 ohmů (paralelně 2* 100 ohmů) a k tomuto odporu zapojí třeba vf. sondu s Ge diody a mikroampérmetru. Filtr jsem nejdřív teoreticky zbastlil v programu RFSim99 a pak ho zrealizoval. K mému údivu simulace odpovídal na 100% skutečnému filtru.

Z výstupu filtru jde signál na kruhový dvojitě vyvážený směšovač s diodami 1N4148. I přes to (nebo právě pro to), že je směšovač jednoduchý, tak je mimořádně odolný. Ani poměrně silný signál na vstupu přijímače tento směšovač nezahltí. To je velmi důležité, jelikož jsou na směšovač přiváděny signály z celého pásma 80m (i signály mimo pásmo, ale zeslabené). Jako místní oscilátor jsem použil generátor BM368 laděný mezi (8,867 - 3,8) = 5,067MHz  a  (8,867 - 3,5) = 5,367MHz . Celé 80m pásmo se přeladí na ¼ otočení knoflíku ladění BM368, je to sice málo ale jde to. Širokopásmové transformátorky Tr1 a Tr2 jsem navinul na toroidy o průměru 10 mm. Mají po 7 závitech třemi zkroucenými vodiči průměru 0,3 mm. Toroidy by měly mít velkou permeabilitu.

Vysměšovaný signál jde na první mezifrekvenční zesilovač. Tento stupeň, stejně jako směšovač se musí chovat lineárně i při velkém vstupním napětí. Osadil jsem ho proto transistorem KF630 a kolektorový proud nastavil na 10 mA (změnou odporu označeného *). Linearitě napomáhá záporná zpětná vazba. Zesilovač je trochu zvláštní tím, že nemá ani jednu elektrodu uzemněnu (tzv. mezielektrodové zapojení). Vyzkoušel jsem několik zapojení zesilovače a toto se osvědčilo nejlépe. Bez jakéhokoliv upravování hodnot součástí mělo vstupní i výstupní odpor 50 ohmů. Velkou nectností jiných zapojení bylo, že se vstupní odpor měnil se zatížením výstupu a naopak (myslím, že se tomu říká zpětný přenos). Bázové vinutí Tr3 má 6 závitů a emitorové 2 závity. Při nedodržení smyslu vinutí se zesilovač rozkmitá. Tr4 má 10 závitů (kolektor) a 4 závity. Drát a jádro jako Tr1 a Tr2.

Konečně se dostáváme k místu, kde se získává selektivita celého přijímače. Je jím šesti krystalový filtr o šířce pásma 2400Hz který jsem popsal již dříve v jiném článku. Transformátor Tr5 (9 závitů, odbočka na 6. závitu, drát a jádro jako Tr1 a Tr2 a Tr3 a Tr4) přizpůsobuje vstupní impedanci filtru (cca 120 ohmů) k výstupní impedanci prvního mf zesilovače (50 ohmů). Zde se možná někdo zeptá, proč transformuji impedanci dolů a pak zase nahoru (nejdřív Tr4 a pak zase Tr5). Přijímač jsem totiž stavěl s tím, že bude časem předělán na TCVR (vysvětlím snad v jiném článku, zkoušky byly slibné, ale to byly u Titaniku taky).

Z výstupu krystalového filtru jde signál na mezifrekvenční zesilovač. Osadil jsem jej integrovaným obvodem MC1350, který je původně určen pro mezifrekvenční zesilovače televizorů. Pro větší šum to nebylo asi nejlepší rozhodnutí. Vstupní impedance zesilovače je zmenšena rezistorem 120 ohmů (aby byl krystalový filtr správně zatížen). Napětím na vývodu 5 se řídí zisk. Při uzemnění je zisk maximální. Protože bydlím v paneláku a zmohl jsem se jen na náhražkovou anténu, tak sem to tak nechal. Kdo má venkovní anténu, nechť si přidá potenciometr k řízení zisku (viz katalogový list MC1350). Na výstupu MC1350 je rezonanční obvod 10,7MHz z vyhozeného rádia. Kondenzátorem 51pF jsem snížil rezonanci na 8,867MHz.

Posledním blokem přijímače je záznějový demodulátor. Když jsem začínal s poslechem na 80m, tak jsem si jako první udělal přímosměšující přijímač s IO MAA661. A protože se velice osvědčil (a těchto IO mám hafo), tak jsem ho bez rozmýšlení použil. Mimo dobré šumové vlastnosti a dostupnost má velký vstupní odpor (podle vnitřního zapojení je na vstupu emitorový sledovač). Pro činnost záznějového demodulátoru je nutný záznějový oscilátor s tranzistorem KF173 (může zde být KF124, KF125, BF167, SF245, možná i KC508, to je skoro jedno). Pozor aby záznějový oscilátor nezahlcoval vstup mf zesilovače (nevhodně vedené spoje, blokování napájení atd…). Pro činnost MAA661 stačí přivést jen velice malé oscilátorové napětí. Vnitřní zesilovač-omezovač si s tím už poradí. Na vývodu 14 máme konečně nf. signál. Já jsme na zesílení použil modul nf zesilovače z černobílého televizoru, jsem přesvědčen, že by zde mohly být připojeny přímo bez zesilovače vysokoohmová sluchátka.

Přijímač lze samozřejmě vylepšovat: Pořádné a stabilní VFO (popis bude v příštím článku), dolní propust za záznějovým demodulátorem, CW filtr, automatické řízení citlivosti, více pásem… Dle libosti a materiálu…

Kdo si tento přijímač bude chtít postavit, ať si přečte knihu „Amatérská radiotechnika a elektronika“, zejména 3. díl. Jsou tam velice cenné rady jak postavit kvalitní KV přijímač (zejména články Jiřího Borovičky).

Mnoho úspěchů při bastlení přeje Honza 1399711@seznam.cz