KONVERTOR 80m na 11m

Denně dostávám řadu dotazů ke svým stránkám, na 99% z nich poctivě odpovídám. Jsou ale i takové dotazy, na které se odpovědět nedá, zatím si je ukládám do archivu, a jednou snad…. Ale abych začal s odpovědí na jednu z posledních připomínek:

„Mám CB radiostanici, která dokáže přijímat i SSB. Rád bych si ji upravil tak, aby se na ní daly poslouchat i krátkovlnné stanice, třeba z pásma 80m. Na vašem webu jsem něco již našel, ale bylo to příliš složité – nejde to udělat jednodušeji?“

Ale jo, co by ne, všechno jde, když se chce.

Zkusíme si popsat princip. Jako u všech ostatních konvertorů, i u toho výše zmíněného, dostaneme kmitočet, který zpracováváme tak, že si požadovaný přijímaný signál namícháme s nějakým jiným, čímž nám vzniknou čtyři signály – ten přijímaný, pak ten se kterým jsme to míchali (pro pořádek mu budeme říkat signál z oscilátoru, proč, to se ukáže), no a co hlavního, objeví se další dva – jejich součet a rozdíl.

Příklad.

Budeme mít zařízení, zvané oscilátor, které nám vyrobí kmitočet 24 MHz. Tenhle si smícháme s přijímaným 3,5 MHz, a co vznikne? Viz výše – jednak oba vstupní kmitočty, jejich rozdíl (24 – 3,5 = 20,5 MHz), ale hlavně jejich součet, 24 + 3,5 = 27,5 MHz! No a tenhle kmitočet si již na svém zařízení CB dokážeme naladit….. Druhý konec amatérského pásma je 3,8 MHz + 24 MHz = 27,8 MHz, aha, vida ho! 27,5 = 3,5 a 27,8 = 3,8 MHz, tedy jednoduchost sama!

A teď jak na to prakticky.

Kuk na obrázek. Jsou tam nějaké cívečky, čtyři diody, odporový trimr, stabilizátor, a co nejzajímavějšího – kostka s nápisem 24 MHz, která v reálu vypadá asi takhle:

Tahle záhadička, to je ta naše nejdůležitější součástka, krystalový oscilátor, který vyrábí kmity 24 MHz, se kterými, jak bylo uvedeno, směšujeme vstupní signál a najdeme ji na deskách starých vyhozených počítačů. Vyskytují se i oscilátory s jinými kmitočty, všechny nám mohou být k něčemu užitečné, tak například tenhle s kmitočtem 20 MHz se může hodit k ..............

Napadlo vás to? Ne? Tak počítejte 27 MHz – 20 MHz = 7 MHz, a to je další amatérské pásmo. Aha.

Tak co tam ještě máme zajímavého. Součástka označená 7805, no jasně. Je to stabilizátor 5V. A dále. Nějaké ty cívečky, hmmmmm, tak tady se opět na chvilku zastavíme.

           

Tak takováhle věc se nazývá „dvouotvorové jádro“, a vyskytuje se ve vstupních obvodech starých televizorů a v přizpůsobovacích členech 300/75 ohmů. Vyskytuje se ve dvou základních provedeních,

      

Na takovéto jádro si navineme dvě cívečky, které zde budeme používat, obě dvě budou stejné, takže: zkroutíme dohromady tři smaltované vodiče silné 0,2 až 0,5 mm, používají se pro vinutí transformátorů, motorů, a podobně. Tímto svazkem navineme mezi oběma otvory deset závitů, ani nějak tak, jak to je znázorněno na obrázku. Ohmmetrem, nebo improvizovanou zkoušečkou (baterka + žárovička) si ověříme, které konce patří k sobě a označíme si je, třeba přilepením kousku papírku s číslem.

No a můžeme vše zapojit, tak jak to je naznačeno ve schématu a odzkoušet za chodu. Určitě, pokud jste se nedopustili nějaké chyby, bude vše fungovat k plné spokojenosti.

Pořizovací cena tohoto přístroje je velmi nízká, všechno to jsou součástky, které, pokud se nám nechce, nemusíme kupovat, stačí se zajít na skládku komunálního odpadu za městem, nebo sběrný dvůr, pokud je v obci, a tam si tyhle součástky nahrabat. Něco je ve starých televizorech (vzhledem k právě probíhající digitalizaci se jich objevuje poměrně dost), dvouotvorová feritová jádra jsou v TV, ale můžeme je nahradit feritovými toroidy z počítačů, atd. Za málo peněz hodně muziky.

Inspirace ke stavbě z http://www.elektroda.pl/

Hodně úspěchů přeje IKE.