KV S 1 TRANZISTOREM

Nedávno jsem zde uváděl jednotranzistorový přijímač na střední vlny, pokud se vám to povedlo, což si takhle zkusit stejně jednoduchý, ale na krátké vlny? Pokud máte slušnou anténu, tak tam se dá zachytit strašná spousta zajímavých stanic. Přijímač je zapojen jako 0-V-1, tedy žádný vf zesilovač, pouze detektor a nf zesilovač a je navržen pro příjem krátkovlnných rozhlasových stanic v pásmu 50 až 25 metrů (6 až 12 MHz), samozřejmě, přeladění na jiné rozsahy je jednoduché, stačí použít jinou cívku, případně i kapacitu laděného obvodu (viz http://ok1ike.nagano.cz/soubory/vypocet_l_c.htm ).

Tak a jak to vlastně pracuje. Signály, zachycené anténou ANT postupují přes oddělovací kondenzátor C1 na laděný obvod L1-L2-C3 který ze změti všech signálů vybere ten požadovaný, na který je obvod naladěn. Následuje známý obvod detektoru (jako u krystalky) s diodou D1 a získaný nízkofrekvenční signál přichází přes kondenzátor C2 na bázi tranzistoru T1, který jej zesílí a pošle dále do sluchátek. Ještě si všimněte záhadného odporu R1, který přivádí na diodu D1 malinké napětí, které diodu pootevře a tím docílíme vyšší citlivosti přijímače, dioda pak dokáže zpracovat i slabší signály, které se nemusí namáhat diodu otevřít. Paralelně ke sluchátkům je připojen kondenzátor C4, jeho úkolem je odstranit zbytky vysokofrekvenčních kmitů a současně i nežádoucích vysokých tónů.

K součástkám.

Tranzistor T1 (ve vzorku použit KC509) by měl mít co možná největší zesilovací činitel, je zde použitelný libovolný nf křemíkový tranzistor, případně i polarity P-N-P, v tom případě ale je nutno přehodit polaritu napájecího napětí. Dioda D1 je libovolná vf germaniová. Cívky L1 a L2 jsou navinuty těsně, závit vedle závitu, na umělohmotné (v nouzi i papírové) trubce o průměru 15 mm, podle následujícího obrázku, každá má 13 až 15 závitů měděným smaltovaným vodičem o průměru 0,6 až 0,8 mm.

Sluchátka jsou použity nízkoimpedanční, například od MP3 přehrávače a podobně. Dobré výsledky docílíme při propojení obou sluchátek do série, získáme tak vyšší impedanci.

V roli antény je vhodné použít vodorovně natažený vodič ve výšce 2 až 3 metry nad zemí, doporučuji měděný o průměru kolem 1 mm a délce 2 až 6 metrů, čím delší tím lepší, a také čím silnější tím lepší – je menší pravděpodobnost že se větrem přetrhne a spadne. Důležité je také řádné uzemnění, buď na vodovod, ústřední topení, nebo třeba vlastnoručně vyrobené tak, že do hloubky minimálně 1 až 1,5 metru zakopeme do země kus plechu, starý plechový kbelík, nebo něco podobného, s připájeným silnějším vodičem.

Uvádění do chodu.

Pokud jsme při montáži neudělali žádnou chybu, přijímač pracuje na prvé zapojení. Jeho funkci je možno ještě vylepšit na větší citlivost a hlasitost pomocí úpravy hodnot odporů R2 (M1 až M82, hlasitost)  a R1 (M47 až 2M2, citlivost na slabé signály). Pro jednodušší laborování je zde vhodné použít odporové trimry a potřebnou hodnotu nastavit jimi.

Zdroj http://www.aleksradio.msevm.com/radio/radio_nach_kv.html