KONVERTOR K CB
Konvertor (v radiotechnice) je zařízení, které přemění jeden kmitočet na nějaký jiný. Konkrétně tento, zde popisovaný, používám s radiostanicí President Lincoln pro poslech radioamatérů v kmitočtových pásmech 3,5 MHz (80m) a 50 MHz (6m), pro změnu rozsahu postačí vyměnit cívky L1, L2 a L3 – mám je zabudovány v konektoru od vyhozené tiskárny staršího typu ( konektor LPT, paralelní port) takže jdou snadno a jednoduše jedním hmatem vyměnit a mohu poslouchat další kmitočtový rozsah.
Toto zapojení podle obrázku 1 představuje přijímací konvertor osazený dvěma tranzistory BF966. Prvý z nich pracuje jako vysokofrekvenční zesilovač, laděný obvod L1 – C1 je naladěn na přijímaný kmitočet, který je zesílen prvým tranzistorem. Vazba s anténou může být provedena buď odbočkou na cívce (jako na schématu), nebo pomocnou vazební cívkou se dvěma závity na cívce L1. Laděné obvody L2 – C2 a L3 – C3 jsou rovněž naladěny na přijímaný kmitočet. Napětí na gate G2 prvého tranzistoru je orientačně kolem 4 V, při menším napětí klesá zesílení, což se také využívá v některých případech pro regulaci zesílení stupně. Tranzistorem protéká proud kolem 8 až 10 mA (měřeno před odporem 220 ohmů v přívodu k drainu).
Zesílený signál projde pásmovou propustí L2 – C2, L3 – C3 na gate G1 následujícího tranzistoru, který pracuje jako směšovač. Do jeho druhého gate je přiveden signál z integrovaného krystalového oscilátoru s napětím 5 V. Tyto oscilátory se vyskytují na deskách starších počítačů, které se dají ve větším množství najít buď na odpadních dvorech, nebo i na skládkách komunálního odpadu. Vzhled tohoto oscilátoru je na následujícím obrázku.
Při uvádění do chodu můžeme experimentálně upravit velikost napětí oscilátorového signálu změnou hodnoty vazebního kondenzátoru propojujícího oscilátor s gate G2, začneme třeba tím, že místo hodnoty 1n použijeme kondenzátor s kapacitou pro začátek třeba 10 pF a postupně zaměňujeme za jiné hodnoty, podle zvyšující se citlivosti konvertoru. Integrovaný oscilátor je napájen napětím 5 V, které nastaví Zenerova dioda ZD, napájená přes odpor Rx. Pokud vám chybí jeho hodnota, vzpomeňte si na Ohmův zákon – nevím totiž, jaký typ Zenerovy diody použijete, a každá má v katalogu označen pracovní proud poněkud jiný. Ve vzorku jsem použil stařičkou vykopávku 1NZ70, předpokládám, že tuto asi neseženete. Takže podle použité diody – kolik voltíků má odpor srazit, děleno proudem diody – a máme hodnotu odporu Rx.
Z drainu druhého tranzistoru vybere obvod L4 – C4 požadovaný kmitočet (součet nebo rozdíl obou kmitočtů – vstupního a oscilátorového přiváděných do směšovače) a pomocí vazební cívky L5 jej přivedeme na vstup radiostanice.
Neuvádím zde podrobné údaje o konstrukci cívek, jelikož jsem je nastavoval pomocí ssacího měřiče TDO (Tranzistor Dip Oscilator), což doporučuji každému – totiž laděný obvod provedený „přesně“ podle popisu je obvykle (zvláště na KV a VKV) poněkud jiný, než byl původní vzorek – jednak kondenzátor má svou určitou toleranci, a také cívka není přesná kopie původní. Mimo to na rezonanční kmitočet má vliv i okolí cívky a kondenzátoru, takže je stejně nutné obvod doladit. Ještě pro ty z vás, kteří nemáte po ruce kapacitní trimry, v tom případě použijte pevné kondenzátory a dolaďujte cívky pomocí jádra. No a nakonec ještě jedna dobrá rada, která, jak známo, bývá nad zlato. Ti z vás, kteří nejsou příliš zběhlí v návrhu prvků laděných obvodů, zkuste se kouknout SEM kde se dozvíte téměř vše.