Přijímač je zapojen ve zjednodušené verzi s přímým směšováním. Může pracovat na jednom libovolném radioamatérském krátkovlnném pásmu, uváděný vzorek byl naladěn do pásma 10 metrů, jelikož tento kmitočet je blízko pásma, které používají CB stanice, takže může sloužit k ověřování stavu podmínek šíření vln. Pracovní pásmo závisí na hodnotách laděných obvodů ve vstupu (L1 – C1 – C2) a v oscilátoru (L2 – C8 – C9). Přijímač se vyznačuje vysokou teplotní stabilitou a možností použít napájení s nízkým napětím (4,5 až 6 V).

Seznam součástek:

C1 – 82               R1 – 1k5             D1, D2, D3 – libovolná Si vf dioda

C2 – 82              R2 – 1k2              T1, T2, T3 – libovolný Si N-P-N tranzistor

C3 – 1n               R3 – 1k5             T4 – libovolný Si P-N-P tranzistor

C4 – 10n             R4 – 12k

C6 – 100             R5 – 240

C7 – 10n             R6 – 1k5

C8 – 56               R7 – M12

C9 – 10 až 495    R8 – 27

C10 – M1            R9 – 2k2

C11 – M1            R10 – 3k3

C12 – 2n2

C13 – M1

Signál, přijatý anténou, přichází na vstupní laděný obvod L1 – C1 – C2 naladěný na střed přijímaného pásma (v tomto případě na 28 MHz) a postupuje dále přes obvod  R2 – C3 na diodový směšovač se dvěma paralelně spojenými diodami D2 a D3 navzájem v protisměru vodivosti. Tento směšovač je znám pod názvem „Poljakov“ a je s úspěchem používán v mnoha podobných zapojeních. Oscilátor pracuje s tranzistory T1 a T2 zapojenými jako multivibrátor. Jeho pracovní kmitočet je poloviční oproti přijímanému kmitočtu (zde 14 MHz) a je určen laděným obvodem L2 – C8 – C9. Pro ladění v pásmu slouží otočný kondenzátor C9, který má zúžený rozsah změny kapacity sériovým kondenzátorem C8 tak, aby byl schopen přeladit žádaný rozsah kmitočtů. Z výstupu směšovače signál postupuje dále na filtr tvořený odporem R6 a kondenzátorem C7, a pokračuje na nízkofrekvenční zesilovač s tranzistory T3 a T4.

Na výstup je možno připojit vysokoohmová sluchátka, nebo (při požadavku hlasitého odposlechu) připojit nízkofrekvenční signál z emitoru T4 přes regulátor hlasitosti (potenciometr) a vazební kondenzátor na vstup libovolného nízkofrekvenčního zesilovače, na vstup zvukové karty v počítači, či přímo na vstup aktivního reproduktoru od počítače. Další možností je vyrobit nějaký jednoduchý zesilovač, například podle http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/lm386.htm - viz následující schéma.

Pro zvýšení citlivosti směšovače i na slabší signály je diodám D2 a D3 přivedeno předpětí z báze tranzistoru T3 nf zesilovače a odporem ve vodivém směru diody D1. K témuž bodu je připojen i záporný pól napájení oscilátoru. Vzhledem k teplotní stabilitě napětí v bodě spojení odporů R3 a R4 dané přechodem diody D1, systémem směšovač – oscilátor – přechody diod D2 a D3, jsou pracovní režimy všech stupňů, při změně teploty, proporcionálně upraveny a tak je zajištěna vysoká tepelná stabilita zařízení jako celku.

Pro pásmo 28 MHz jsou cívky navinuty na umělohmotných kostřičkách o průměru 7 mm s dolaďovacími feritovými jádry, původně z mezifrekvenčního zesilovače starého elektronkového černobílého televizoru. Cívka L1 je navinuta smaltovaným vodičem průměru 0,43 mm 10 závitů, cívka L2 stejným vodičem 18 závitů.

Veškeré uvádění do chodu z hlediska stejnosměrného proudu spočívá v nastavení napětí na emitoru tranzistoru T4 na hodnotu 3 V, pomocí změny hodnoty odporu R4. Po nastavení tohoto napětí se můžete pustit do naladění požadovaného kmitočtového pásma úpravou laděného obvodu oscilátoru a nakonec doladíte vstupní obvod na maximální hlasitost přijímaných stanic ve středu přijímaného rozsahu.

Napájení ze dvou sériově spojených baterií starších vyřazených mobilních telefonů (Motorola V3X BC60 Li-ion 3,6 V 840 mAh), při provozu z domova s trvale připojenou nabíječkou (baterie již měly dost malou kapacitu), nabíječka dávala naprázdno 7,5 V. Odebíraný proud je pod 5 mA, citlivost přijímače začne pomalu klesat při poklesu napájecího napětí pod 4,5 V.

Námět ke zpracování převzat z http://radiobobruisk.ucoz.ru/