JEMNÉ LADĚNÍ VARIKAPEM

Pro práci s transceiverem je při příjmu téměř nezbytné prolaďování v okolí naladěného kmitočtu. Při přepnutí na vysílání se však nesmí změnit původně naladěný kmitočet. Toto lze v podstatě řešit dvěma způsoby – použitím dvou stejných přepínaných VFO, nebo rozlaďováním VFO pomocí křemíkové diody s napěťově závislou kapacitou – varikapem.

První z uvedených řešení je sice nákladnější, ale pro DX provoz (hlavně provoz s expedicemi) značně výhodný. Umožňuje přijímat prakticky nezávisle po celém pásmu laděním jednoho VFO a při přepnutí na druhé VFO kontrolovat, nebo vysílat na původně naladěném kmitočtu.

Použijeme-li rozlaďování pomocí varikapu, je přeladitelnost omezena poměrem změn kapacity varikapu v závislosti na přiloženém stejnosměrném napětí. Důležité je si uvědomit, že varikap má maximální kapacitu, je-li přiložené napětí minimální. Se vzrůstajícím napětím kapacita varikapu klesá (nelineárně) až na svou minimální hodnotu.

Varikap připojujeme k rezonančnímu obvodu přes malou sériovou kapacitu, pomocí které můžeme upravit velikost přeladění, a také odděluje rezonanční obvod od přivedeného stejnosměrného napětí a také zmenší zatlumení rezonančního okruhu připojeným varikapem. Prakticky každá vf křemíková dioda vykazuje napěťově závislou kapacitu. Gemaniové diody také, ale nejsou zde vhodné z hlediska tepelné stability. U varikapu je důležitý poměr přivedeného napětí UKA1 : UKA2 k poměru ekvivalentních kapacit CKA1 : CKA2. Například starší křemíková dioda Tesla KA503 má pro poměr napětí [V]:

UKA1 / UKA2 = 200 / 10 = 20

poměr ekvivalentních kapacit [pF]:

CKA1 /CKA2 = 5/1,5 = 3,3

Varikapy KA201, KA202, KA204 mají tyto poměry výhodnější vzhledem k velikosti přiváděného napětí UKA.

Pro KA201 -      UKA1 : UKA2  = 10 : 4 = 2,5

                            CKA1 : CKA2  = 22 : 15 = 1,47

Pro KA202 -      UKA1 : UKA2  = 10 : 4 = 2,5

                            CKA1 : CKA2  = 35 : 24 = 1,46

Pro KA204 -      UKA1 : UKA2  = 30 : 3 = 10

                            CKA1 : CKA2  = 10 : 4 = 2,5

Uvedené hodnoty jsou orientační a přesné hodnoty najdeme v příslušném katalogu. Pro práci na VKV je vhodný varikap Tesla KB105. Obrázek znázorňuje připojení varikapu k rezonančnímu okruhu. Velikostí sériové kapacity a velikosti děliče napětí můžeme ovlivnit velikost rozladění. Průběh závislosti kapacity na přiloženém napětí není u běžných typů varikapů lineární.

Sériový odpor zapojený mezi zem a potenciometr má význam pro nastavení minimálního napětí UKA = 3 až 4 V (odpovídající maximální kapacitě CKA. Pod tuto hranici nemá napětí poklesnout, neboť pak se mění vnitřní sériový odpor diody – varikapu a může nastat nepříznivé ovlivnění kvality rezonančního obvodu.

Způsob připojení varikapu k rezonančnímu okruhu oscilátoru.

Jemné ladění varikapem.

Uvedené způsoby nevylučují možnost rozlaďování kapacitním, nebo někdy i induktivním trimrem. Od tohoto způsobu se při stavbě transceiverů prakticky upouští, protože stav rozladění zůstává nezávisle na přepnutí příjem – vysílání.

SVAZARM

Gumičková edice 2-2

Ing. Jiří Štěpán