DIP OSCILÁTOR

BEZ VÝMĚNY CÍVEK

Popisovaný přístroj se také nazývá TDO – Tranzistor Dip Oscilátor, původně byl konstruován s elektronkou, pod názvem GDM (Grid Dip Meter – měřič poklesu mřížkového proudu), je to vlastně měřič rezonance sestavený na základě oscilátoru. Jak známo, pokud se odsává z oscilátoru energie, její napětí klesá. Pokud k jeho laděnému obvodu přiblížíme druhý, který je naladěn přibližně na stejný kmitočet, dochází k odsávání energie a to tím více, čím jsou oba kmitočty blíže u sebe, pokud jsou oba shodné, je pokles napětí největší. U popisovaného přístroje je navíc použita funkce „vlnoměr“,  tedy měřič kmitočtu, tedy obvod který při naladění na stejný kmitočet vnějšího zdroje (oscilátoru, vysílače atd) dává maximální výchylku měřicího přístroje, při vypnutém vypínači Vyp1.

Popsaný přístroj pracuje s jedním tranzistorem, viz schéma, a je vestavěn do pouzdra z hliníkového plechu (dobře se obrábí) s rozměry 50 x 75 x 130 mm ve kterém je umístěna i napájecí baterie.

Cívka L2 je navinuta na kostře průměru 19 mm (v pokusném vzorku umělohmotná lahvička od tabletek) a délce 31 mm. Obsahuje 37 závitů smaltovaným vodičem o průměru 0,6 mm, krok vinutí (vzdálenost mezi závity) je 0,85 mm, s odbočkami na 15, 23, 29 a 33 závitu od studeného konce, tedy od toho, ke kterému je připojen odpor R4. S touto cívkou obsáhne laděný obvod šest pásem, 5,8 – 9; 7,2 – 11; 10 – 16,5; 16 – 27; 26 – 41; a 37 – 59 MHz. Aby nedocházelo k posunům závitů cívky, a tím k nežádoucím změnám indukčnosti, je přetřena vrstvičkou pěnového polystyrenu rozpuštěného v acetonu nebo benzenu, případně epoxidovou pryskyřicí a podobně. Upozorňuji, že rotor ladicího kondenzátoru, na rozdíl od jiných zapojení laděných obvodů, není spojen se zemí (kostra) přímo, ale přes kondenzátor.

Stupnici ladicího kondenzátoru označíme v dílkách a uděláme si tabulku s převodem dílků na kmitočet, pečlivější si mohou případně vytvořit grafy,  je to přehlednější než několik kmitočtových stupnic.

Při cejchování TDO s jeho cívkou L1, která je tvořena jedním závitem silnějšího vodiče, alespoň o průměru 1,2 až 1,5 mm (rozměry jsou uvedeny na obrázku), postupujeme tak, že ji přiblížíme k vstupnímu laděnému obvodu přijímače, jehož kmitočty jsou dostatečně známy. Potenciometr R1 nastavíme do střední polohy a pomocí ladicího kondenzátoru C5 docílíme minimální výchylky ručičky měřicího přístroje TDO. V případě, že laděný obvod sloužící k cejchování TDO má nízký činitel Q, tedy malou jakost, bude pokles měřidla (dip) rozplizlý. Změnou vzdálenosti mezi vazební cívkou TDO a porovnávacím obvodem nastavíme co nejostřejší pokles.

Obr. 1 – Schéma zapojení

Obr. 2 – Provedení vazební cívky

Zpracováno podle

(\__/)
(..'o'..)
(")_(")

Kupte si medvídka mývala.