INTERFACE PRO DIGI

V poslední době radioamatéři stále častěji pracují digitálním způsobem provozu, k čemuž používají zvukovou kartu počítače a příslušný program, kterých je na webových stránkách ke stažení celá řada, od nejjednodušších (na odzkoušení principu) až po opravdu sofistikované, které se obejdou i bez operátora. K propojení zvukové karty s transceiverem (nebo pro posluchače s přijímačem) se používají různé typy tak zvaných INTERFACE (česky MEZIXICHT, hihi), tedy převodníků akustických (zvukových) signálů na digitální signály zpracovávané programem ke zvukové kartě.

Uvádím zde jednoduchý univerzální převodník dle tipů od UA1ZH pro digitální způsoby provozu (viz obrázek 1), který je schopen pracovat celou řadou používaných způsobů provozu – od CW až po RTTY nebo OLIVIA. Hlavními přednostmi tohoto zapojení je jednak skutečnost, že vstupy a výstupy transceiveru jsou galvanicky odděleny od počítače, dále že také používá tak zvaný VOX, tedy zapojení, které ovládá přepínání režimů PŘÍJEM a VYSÍLÁNÍ a může pracovat duplexním způsobem provozu.Vzorek interface byl původně určen k transceiveru IC-706 MK2G, ale prvé testy byly s úspěchy prováděny na stařičkém IC-701. Prakticky toto zapojení může být použito k libovolnému typu, který má vyvedeny příslušné signály, což jsou všecny novější typy.

Obrázek 1 – zapojení převodníku

Větev příjmu žádné nastavování nepotřebuje, byla dokonce zkoušena pro příjem telegrafních signálů spolu s přímosměšujícím přijímačem za použití programu CWGET, na obrazovce byl zobrazen přímo text v alfanumerických znacích.

Ve větvi vysílání nastavíme odporovým trimrem R8 úroveň signálu odesílaného do transceiveru (při připojení na linkový vstup větší, při připojení na mikrofonní vstup menší). Také při použití VOX je zapotřebí nastavit trimrem R6 citlivost VOX a R12 dobu reakce VOX, tedy přechodu transceiveru do režimu vysílání po přivedení signálu do vysílací větve.

Transformátory Tr1 a Tr2 jsou použitelné buď ze starých vyhozených telefonních přístrojů, nebo ve vyhozených počítačích na smetišti bývají modemové karty, na nich jsou pěkné trafíčka, či konečně libovolné jiné se stejnosměrným odporem vinutí 100 až 200 ohmů a s poměrem závitů 1:1. Tlumivka L1 může být libovolného typu kolem 10 až 50 mikrohenry. Tranzistory – libovolné křemíkové, ve vzorku byly použity stařičké KC508 z nějakých rozebraných zařízení, diody opět libovolné křemíkové vf, ve vzorku byly bez označení, stejného původu, jako tranzistory a vůbec všechny ostatní součástky.