Stručně o střední, efektivní a vrcholové hodnotě.
Radioamatér se nejčastěji setkává se všemi těmito hodnotami současně v usměrňovačích. Pro zajímavost si použijeme větší napětí, aby bylo lépe vidět ony rozdíly. Tak dejme tomu máme pro elektronkové zařízení napájecí zdroj (usměrňovač) s transformátorem který dává sekundární napětí například 300 V. To je ovšem napětí střídavé, a protože napětí v síti je s dostatečnou přesností harmonické, můžeme z této hodnoty vypočítat podle známých vzorců napětí vrcholové a střední. Vrcholové zjistíme násobením odmocninou ze dvou, střední se dostane z vrcholového násobením dvěma a dělením Ludolfovým číslem. Pro 300 V efektivních tedy bude 300 x 1,4 vrcholová hodnota asi 420 V, střední hodnota pak 270 V.
To má tyto praktické důsledky: Zapojíme-li usměrňovač bez zátěže, a má-li při tom filtr kondenzátorový vstup, dostaneme na tomto kondenzátoru (sběracím) napětí 420 V. Elektrolytické kondenzátory pro 300 V efektivních na transformátoru proto musí býti dimenzovány na napětí alespoň 420 V. Zatěžujeme-li postupně tento usměrňovač, napětí klesá, až přibližně při jmenovitém proudu transformátoru a usměrňovače (diody) za předpokladu že jsou stejné, dosáhneme teprve stejnosměrného napětí rovného efektivní hodnotě napětí na transformátoru. To však platí jen přibližně.
Konstruktéři, kteří prvně použijí tlumivkový vstup do filtru, bývají překvapeni malou hodnotou napětí za filtrem. Za filtrem s tlumivkovým vstupem je totiž možno dostat nejvýše střední napětí transformátoru. To však není žádná nevýhoda tlumivkového vstupu, nýbrž samozřejmý jev, se kterým je při návrhu transformátoru počítat. Zato ale tlumivkový vstup dává stálé napětí při kolísající zátěži (vyjma při malém zatížení). Stejně bychom byli překvapeni, kdybychom měřili stejnosměrné napětí obvyklým Deprezovým přístrojem za usměrňovačem bez filtru. Zde rovněž dostáváme střední napětí.
Při jednocestném usměrnění zůstává vrcholové napětí stejné, střední je ještě poloviční, takže z 300 V dostáváme jen 135 V. To naprosto není nevýhoda nebo chyba, ale jednoduchý fyzikální zákon, který je nutno znát a umět se s ním vypořádat.
KV 11-12/46