KV Konvertor

"G U C K Y"

 

Před časem jsem popisoval KV konvertor k rozhlasovému přijímači (tranzistoráku) jako pomoc pro ty z vás, kteří nemají vůbec žádný KV přijímač. Vyskytují se však také již trochu pokročilejší radioamatéři, kteří již vlastní nějaký "stroj", ale bohužel – pouze pro jedno pásmo, většinou pro 3,5 MHz, nebo dokonce rozsahy amatérských pásem vůbec nemá. Pro tyto je určen další popis konvertoru, jehož pomocí si mohou rozšířit možnost příjmu na všechna amatérská, případně i rozhlasová KV pásma. Počet rozsahů záleží pouze na tom, jaký se vám podaří sehnat tlačítkový přepínač typu ISOSTAT se závislými tlačítky. Tento konvertor jsem měl v předpotopní době zabudován spolu se síťovým zdrojem a nf zesilovačem do společné skřínky s přijímačem EZ6, pak si jej vzala Vltava, ale dokumentace mi naštěstí zůstala – měl ji zapůjčenu jeden známý. Původně byl použit oscilátor řízený krystaly a pro přepínání rozsahů byl použit karusel ze vstupu TV přijímače se 12 rozsahy. Zde však vycházím z požadavku, aby stavba vyšla co možná nejlevněji, proto jsem při stavbě tohoto prototypu jej zaměnil za LC oscilátor (a hlavně, právě žádné vhodné krystaly nemám, zato cívek ze starých TV mám dost). Předem se omlouvám, že to není žádná "super novinka", ale podle toho, že mi toto zapojení spolehlivě sloužilo téměř 30 let se domnívám, že by i nyní splnilo svůj účel, zvláště pro ty, kteří mají hlouběji do kapsy. Ale dosti nostalgie, raději přejdeme k popisu:

 

POPIS.

OBR 1

 

V zakreslené poloze přepínače je stisknuto tlačítko "3,5" které v této poloze odpojí napájecí napětí konvertoru a antenní vstup propojí přímo do přijímače použitého jako mezifrekvence, pro jednoduchost jej budu dále označovat jako MF RX. V přívodu antény je zapojen oddělovací kondenzátor a dvojice diod D1 a D2 (libovolné Si), jako ochrana před přepětím z antény, například při zaklíčování vysílače nebo proti bouřkovým indukovaným špičkám. Po stisku některého jiného tlačítka, třeba "7" původní tlačítko "3,5" vyskočí, zapne napájení konvertoru a přepne anténu a vstup MF RX na konvertor. Signál z antény přichází na laděný obvod L1 – C3, z jehož odbočky je navázán směšovač v kaskádním zapojení s tranzistory T1 a T2. Jako ve všech mých popisech, i zde jsou použity "jakési" Si tranzistory získané ze starých tranzistoráků ze smetiště. Pro jednoduchost můžeme uvažovat, že to jsou například KC508 nebo podobné z této řady. Tranzistory T3 a T4 pracují jako spolehlivý (a kupodivu poměrně stabilní) oscilátor s laděným obvodem, na tomto pásmu tedy L3 – C10. Signál oscilátoru je z vazební cívky L2 přiveden do emitoru směšovače T1. Na kolektoru tranzistoru T2 se objeví kombinace obou kmitočtů, a jejich rozdíl (3,5 – 4 MHz) je přes vazební kondenzátor C2 přiveden přes konektor (používám všude BNC ze zrušených počítačových sítí) souosým kabelem na vstup MF RX. Po stisku tlačítka libovolného jiného pásma je popsaná činnost stejná, liší se jen kmitočty a hodnoty LC obvodů.

 

Konvertor je napájen ze zdroje (tradičně) 12 V, vyhoví však i 9 V. Napětí pro oscilátor je stabilizováno Zenerovou diodou s napětím kolem 6 – 7 V. V původním zapojení jsem použil také stabilizaci napětí pro směšovač se Zenerovou diodou 10,5 V, jelikož konvertor byl zabudován v zařízení se stejnosměrným napětím 160 V pro MF RX (elektronkový) a toto vysoké napětí by se mohlo "nějak" dostat i k tranzistorům. Tuto diodu můžete klidně vynechat, i když je lépe, jsou-li stabilizována všechna napětí, ale zase se zvyšuje odběr ze zdroje, což obvykle tolik nevadí. Dilema si rozhodněte sami. Dále je zde použita (nepovinná) dioda LED pro signalizaci zapnutí konvertoru, kterou ovládá jeden z volných kontaktů tlačítka "3,5".

 

Celý konvertor je sestaven na desce oboustranně plátovaného plošného spoje. Pokud nebudete mít k dispozici oboustrannou desku, můžete klidně použít i jednostrannou a těch pár spojů na druhé straně provést pomocí zvonkového vodiče (viz obrázek – strana součástek, silně vytažené spoje). Nedá mi, abych ještě nedoplnil několik slov o správném pájení součástek na desku plošného spoje. Občas se setkávám s kutily, kteří tvrdí – udělal jsem to přesně, ale nějak to blbne. Většina potíží bývá způsobena tak zvanými studenými spoji, tedy nedostatečně prohřátou pájkou (lidově cínem) a vývodem součástky. Dovolím si jako stručnou ilustraci jeden obrázeček:

OBR 2

 

Deska je upevněna v rámečku z hliníkového plechu síly 1,5 mm, o rozměrech 102 x 92 x 18 mm a zasunuta do krytu ze stejného plechu. Na přední stranu rámečku jsou vyvedeny tlačítka přepínače rozsahů, případně i použitá LED, na zadní stranu konektory antény, MF a napájení.

 

LADĚNÉ OBVODY.

 

Cívky jsou navinuty do bývalých mf transformátorků z tranzistoráků, uvnitř je malá feritová činka s navinutou cívkou, a přes ní se šroubuje feritový hrníček, celek je uzavřen v kovovém krytu. Z dolní strany bývá vložen kondenzátor, ten odstraníme.

 

Nebo je také možno použít mf cívky z TV přijímačů, s umělohmotnou válcovou kostřičkou o průměru 5 – 6 mm a s feritovým šroubovacím jádrem, opět v krytu. S těmito se také lépe pracuje, není to taková strašná piplačka pro nás důchodce s rozklepanými prsty a s brýlemi zvícími sklenic od jogurtu. Počty závitů cívek, orientační hodnoty indukčností a kapacity paralelních kondenzátorů jsou v tabulce.

 

 

Pokud by jste měli zájem i o pásmo 28 MHz, můžete vypustit některá pásma, která nehodláte používat a místo nich doplnit laděné obvody dle následující tabulky:

 

 

Používáte-li MF RX s jiným rozsahem, třeba 1,5 – 2,0 MHz, nebo jakýmkoli jiným (zmíněný EZ6 měl rozsahy 150 – 300, 300 – 600 a 600 – 1200 kHz), je nutno znova přepočítat parametry laděného obvodu oscilátoru (pokud máte k dispozici Excel, nebo free balík OpenOffice, je to celkem sranda). Vstupní obvody samozřejmě zůstávají tak, jak byly popsány.

 

SEZNAM SOUČÁSTEK.

 

R1		3k3			C1	470		D1, D2	Libovolné miniaturní Si diody
R2		1k			C2	22n		D3	cca 9 - 10 V
R3		15k			C3	****		D4	cca 6 - 7 V
R4		12k			C4	22n		D5	Libovolná LED
R5		4k7			C5	50M		T1 - T4	Libovolné Si (KC, KF)
R6		470			C6	22n			Přepínač typu ISOSTAT
R7		10k			C7	50M			Konektory ANT, MF
R8		330			C8	10n			Konektor napájení
R9		18k			C9	22n
R10		2k2			C10	****
R11		M3			C11	4n7
R12		470			C12	33
R13		1k			C13	50M
R14		2k2			C14	50M
	R15	470			C15	50M

                                        C16                    M1

       

 ****   Hodnota dle pásma – viz tabulka LC obvodů

 

UVÁDĚNÍ DO CHODU.

 

Nastavování konvertoru začíná kontrolou napětí v jednotlivých bodech, podle schématu. Pokud oscilátor nekmitá, zkuste laborovat s odporem R8 v emitorech dvojice tranzistorů. Nyní můžete nastavit kmitočty jednotlivých rozsahů oscilátoru podle tabulky (za předpokladu, že používáte mezifrekvenci 3,5 – 4 MHz), podle nějakého přijímače, nebo podle čítače. V pásmu 7 MHz by sice teoreticky měl být kmitočet oscilátoru 3,5 MHz, ale tento kmitočet by nám rušil na začátku pásma MF RX, proto zde je nastaven na 3,4 MHz a přijímaný rozsah je v tomto případě 6,9 – 7,4 MHz, začátek pásma 40 m je tedy na stupnici MF RX nestandardně na 3,6 MHz a konec na 3,7 MHz. Všechny ostatní pásma začínají na 3,5 MHz (viz tabulku laděných obvodů).

 

Dalším krokem je nastavení vstupních obvodů. Konvertor připojíme k přijímači, se kterým jej budeme používat, a na vstup přivedeme signál z vf generátoru, s kmitočty vždy přibližně ve středu jednotlivých pásem. Tedy například pro pásmo 21 MHz naladíme MF RX na 3,75 MHz a z generátoru přivedeme kmitočet 21,25 MHz. Pokud není slyšet signál z generátoru,  doladíme přesněji obvod oscilátoru konvertoru. Pokud váš MF RX má možnost přijímat AM signály, s výhodou toto použijeme, v signálním generátoru pak samozřejmě použijeme také modulovaný signál AM. Nastavování je pak mnohem jednodušší a přehlednější. Je také vhodné připojit k výstupu MF RX střídavý voltmetr nebo miliampérmetr s diodou, na kterém můžeme odečítat hodnotu výstupního napětí. Podotýkám, že číslicové multimetry jsou poněkud nevhodné, velice obtížně se na nich sleduje stoupání nebo pokles napětí, raději použijeme ručičkové měřidlo. Nyní opatrně dolaďujeme cívky vstupních obvodů tak, aby výstupní napětí na měřidle bylo maximální. Pokud již nestačí rozsah doladění jádrem (což se může stát), nezbývá než upravit kapacitu příslušného paralelního kondenzátoru. Pak postupně snižujeme napětí signálního generátoru tak, aby konvertor a MF RX nebyly zahlceny, a znovu doladíme. Po nastavení všech rozsahů si spokojeně zamneme ruce, a dáme si mrkvičkovou šťávu. Konečně můžeme připojit vhodnou anténu a pohodlně sledovat cvrkot na pásmech.....

 

Což vám přeje OK1IKE.

 

Převzato z http://qrz.ru/index.php